Proč mluvit o odvaze? Pro současnou českou prózu jde o nebývalé a přitom, co se týká obrazu společenského života, přirozené téma. Třicetiletý Jarle Klepp vzpomíná na rok 1990, kdy mu bylo něco přes sedmnáct a v době společenských přeměn ve střední a východní Evropě byl pohlcen citovým zmatkem, který v něm vyvolal příchod nového studenta jménem Yngve.

On, kamarády ve Stavangeru přezdívaný Che Guevara, pokládající za samozřejmé projevovat ke všemu kritický postoj, najednou ztrácí hlavu a stojí jen o přízeň půvabného spolužáka. Přitom chodí už pět měsíců s dívkou Katrine, s níž objevuje svět sexuality.

Parťáka má ve Fidelovi, jak se říkalo Helgemu Ombovi, synovi levicového politického aktivisty a odborářské funkcionářky. S ním a dalším kamarádem založili rockovou kapelu Mathias Rust Band, na počest německého mladíka, který s lehkým letadlem přistál na Rudém náměstí v Moskvě.

Citové zmatky jsou násobeny vztahem k otci, s nímž se matka, se kterou Jarle žije a má ji upřímně rád, po bolestném rozchodu dokázala rozvést. Pojednou však dostane výpověď. Ona, tradiční volička pravicových stran, v něž doufala, že ji ochrání. Propuštění vnímá jako vlastní vinu. A Jarle si uvědomuje, že jeho kritičnost vůči společnosti má smysl.

Nejde o politický traktát, ale o hodnotné literární dílo. Pravda, Renberg v něm platil daň autora románové prvotiny. Yngve se zjeví stejně rychle, jako zmizí, a hlavní hrdina, který ho tak obdivuje, se o jeho další osudy už moc nezajímá.

Po opileckém extempore, následujícím po premiéře kapely, během něhož Jarle zničil takřka všechny přátelské vazby s vrstevníky, jako by skončil děj, což působí nepřirozeně. Možná to byl autorský záměr, protože Renberg pak vydal další díly Jarleho osudů. Stálo by za to se s nimi v překladu seznámit. Norský prozaik totiž vypráví i o osudech české mládeže a české společnosti.

Tore Renberg: Muž, který miloval Yngveho
Doplněk, přeložila Kateřina Krištůfková, 320 stran, 428 Kč

Celkové hodnocení 85 %