Hlavní obsah

Tanec Praha vyvrcholil skvělými produkcemi

Právo, Marcela Benoniová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Druhá polovina festivalu Tanec Praha, jenž skončil ve čtvrtek, získala na tempu a rozmanitosti. Ve dvou večerech Evropské taneční laboratoře se představilo několik mladých choreografů.

Foto: archiv Tanec Praha

Jedním z vrcholů letošního festivalu Tanec Praha byl Coup Fatal Alaina Platela.

Článek

Nejtanečnější bylo vystoupení Holanďana Antonina Comestaze Out of the Gray, půvabně působilo dílko francouzského žongléra a tanečníka Clément Dazina Bruit de couloir. Mladí Portugalci, Sofia Diasová a Viktor Roriz, se zabývali spíše slovními hříčkami a silou hlasu.

Na vltavské lodi Tajemství i v Divadle Ponec se prezentovaly krátké choreografie izraelských umělců v rámci Dnů Jeruzaléma v Praze. Einat Ganz, Noa Zuková ale ztráceli koncentraci a jejich výkon byl rušen, protože na lodi není dobrá zvuková izolace.

Událostí Tance Praha bylo představení Coup Fatal belgického choreografa a režiséra Alaina Platela v produkci KVS a Les ballets C de la B. Zaujalo neobvyklé hudební aranžmá mistrů barokní opery Monteverdiho, Bacha, Glucka a Vivaldiho ve skvělé interpretaci konžského kontratenoristy Serge Kakudjiho s černošským orchestrem a dirigentem Rodriguezem Valdamou.

Původně koncertnímu dílu vtiskl Platel scénický rytmus a lehce divadelní nádech. Komponovaná hudební čísla, tragický tón lamentujícího hlasu a energie rytmem zářícího orchestru gradovala v defilé konžských „sapeurů“, jakési místní bláznivé honorace. Jejich výstřední oblékání, specifický způsob chůze, gest a hraná nadřazenost jsou způsobem, jak se svérázně postavit problémům země zmítané po léta občanskou válkou. Produkce strhla publikum k standing ovation.

Festival vyvrcholil v Hudebním divadle Karlín Svěcením jara kanadské tanečnice a choreografky Marie Chouinardové. Stravinského dílo patří k oceňovaným produkcím souboru i přes chladnou a diskutabilní estetiku tanečního stylu. Tematicky se Chouinardová drží původní předlohy. Úvodní pasáž je však bez hudby, teprve postupně vpluje do geniální Stravinského hudby. Animálnost, kdy tanečníci se stávají jakýmsi nepříjemným hmyzem, byla evokována souhrou scénických a výtvarných prvků zmnožující lidské končetiny liánami.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám