V některých rozhovorech jste řekl, že na životě muzikanta vás nebaví šoubyznys. Jakých muzikantů si vážíte pro jejich postoj k hudebnímu průmyslu?

Nedávno jsem byl na koncertě zpěvačky Lorde. Obdivuji, jak komunikuje s médii. Je velmi upřímná, není v tom žádné ego, je sama sebou. To je způsob, jak se nenechat uvláčet.

Platí stále, že se vám nedaří skládat ve chvílích, kdy se cítíte šťastný?

Tohle jsem řekl před poměrně dlouhou dobou. Nejsem si úplně jist, jestli to stále platí. Mám spíš pocit, že musím být ve správné náladě pro danou píseň. Když píšu nějakou emocionální, musím na to být naladěn. Pokud chci napsat něco veselého, jako třeba Pharell Williams, když psal Happy, asi musím být v tu chvíli veselý. Písnička musí vycházet z toho, co jí náleží.

A už jste někdy napsal nějaké písně ve vysloveně dobrém rozmaru?

Myslím, že ano. Mám poměrně pestrou škálu skladeb. Třeba Hold Me z debutového alba Long Way Down jsem napsal na příjemném místě a v dobré náladě. U každé písně se to liší, bylo by nepřirozené psát pořád ve stejném psychickém rozpoložení.

Zpěvačky Emeli Sandé a Lily Allen vám prý daly stejnou radu: Nikdy nezapomeň, proč jsi s tím začal. Proč jste s tím tedy začal?

Jsem si jist, že jsem to zatím nezapomněl. Mám štěstí, že tam, kde jsem, jsem se dostal skrz psaní písní. Nejsem popová hvězda nebo celebrita. Své postavení jsem získal díky své hudbě a hodlám v tom pokračovat. Myslím, že mě to uzemňuje. Prostě mě baví skládat písničky.

Je skládání s přibývajícími zkušenostmi jednodušší, nebo naopak těžší?

Když s tím začínáte, jsou v tom nevinnost a naivita, což jsou úžasné věci. Řekl bych, že z nich vznikla celá má první deska. Zato teď mám zkušenosti, víc se vyznám v tom, kdy a jak se mi dobře píše, a také umím snáze opustit myšlenku, když se neuchytí a nefunguje. Učím se víc než dříve spoléhat na instinkt. Pořád ale úplně nerozumím tomu, jak píseň vzniká, a myslím, že ani nikdy nebudu. Pořád mě to fascinuje, je to proces, nad kterým vlastně nemáte kontrolu. Není na to metoda, prostě to někdy funguje, a jindy ne. Jediné, co můžete udělat, je to zkoušet a čekat, jestli přijde inspirace a požehná vám.

Existuje někdo pro vás zásadní, kdo vás v rozhodnutí být muzikant podpořil?

Mám štěstí, že jsem vyrůstal v prostředí, kde to nikdo neodsuzoval. Nikdo z rodiny mě neodrazoval, neříkali, že bych to nemohl dokázat nebo neměl zkoušet. Ale abych zodpověděl vaši otázku: ne. Někdo vám může otevřít dveře, ale projít je musíte sám. Je to možná chabé přirovnání, ale i když vás někdo může podpořit, tak jste to vy, kdo to nakonec musí udělat.

Co byste poradil muzikantům, kteří před podobným rozhodnutím stojí?

Nenechte se převálcovat. Nastínil bych jim, jak to v hudebním průmyslu chodí, a řekl, že pokud jim někdy přišlo jen na chvíli na mysl, že to dělají proto, aby byli slavní, dělají to ze špatného důvodu. Musí to dělat, protože by to stejně dělali, i kdybyste neuspěli. Tím jsem si naprosto jist. Pořád mám ze skládání stejnou radost, jako když mi bylo dvanáct. Ta radost a inspirace mě pohánějí.

Vaše písničky jsou velmi osobní a emocionální…

Cítím, že veškeré umění, které obdivuji a miluji, má charakter náhledu do něčí duše. Má samozřejmě nejrůznější formy a za jeho vznikem stojí různé motivy, ale tohle je spojuje. Mám rád, když čtu knihu a je v ní něco jako pravda. Upřímnost. A z nějakého důvodu vás ta upřímnost osloví. Tehdy vámi umění může pohnout. To je něco, co neustále hledám.

O jaké novinky byste se s fanoušky rád podělil?

Jsem uprostřed procesu vzniku nové desky. Nejsem si jist, jak dlouho to ještě zabere, ale mám pocit, že to nebude příliš dlouhá doba.

Ve čtvrtek 3. července vystoupíte na festivalu Rock for People. Co oceňujete na festivalech?

Příjemné publikum a pěknou lokaci. Baví mě, že koncerty na festivalech jsou pokaždé jiné. Publikum nereaguje nikdy stejně, což je vzrušující.

Minulý rok jste hrál na mnoha festivalech. Který z nich vám v paměti utkví navždy?

Rozhodně vystoupení na festivalu v Glastonbury. Zrovna když jsem se chystal vstoupit na pódium, řekli mi, že se má první deska dostala na první místo hitparády.