Hlavní obsah

RECENZE: Slavíčkovy Kameničky, cesta ke kořenům

Právo, Peter Kováč

Kameničky jsou malá obec u Hlinska, kterou objevil na začátku dvacátého století pro dějiny umění malíř Antonín Slavíček. Stala se pro něj stejně osudovým tématem jako pro impresionistu Clauda Moneta francouzská obec Giverny.

Foto: Peter Kováč, Právo

Antonín Slavíček, Kameničky, 1904, Obchod s uměním v Praze - výřez

Článek

Východočeská galerie v Pardubicích představuje padesát obrazů, které Slavíček věnoval Kameničkám a jejich okolí. Cyklus, poprvé po sto letech představený v takovém rozsahu, bývá považován za vrchol impresionismu v Čechách. Ale výstava prokazuje, že Slavíčkovi nešlo o vizuální dojmy či prchavé barevné nálady.

Usiloval o zemitost i expresi, o záměrně nezkrášlené vyjádření, kterým by do malby vložil i pach tlejícího listí a bláto z polí. Obrazy je nejlépe vidět v originále, protože žádná reprodukce nezprostředkuje jejich plné výtvarné bohatství.

Kameničky měly v roce 1903, v době Slavíčkova příjezdu, 140 domů, faru, základní školu, barokní kostel, tři mlýny, rašeliniště a hájovnu. V Česku nic mimořádného. Pro malíře však šlo o ztělesnění ráje na zemi. Nabídl divákům nepatetické, ale hluboce citově prožité umění. Bytostně české a přitom oproštěné od vlasteneckých berliček. A moderní. Když u některých obrazů přimhouříte oči, jako by se změnily v abstrakce Marka Rothka.

Nikdo nikdy nezobrazil tak přesvědčivě Českomoravskou vysočinu s její melancholií, drsnou krásou i poetikou. Většina vystavených děl je dnes ozdobou státních galerií, několik jich však pochází ze soukromí a byly do Pardubic zapůjčeny pražským Obchodem s uměním Miroslava Koreckého.

Soubor doplňuje výběr prací jeho vrstevníků Otakara Nejedlého, Jana Angela Zeyera, Herberta Masaryka či Bohuslava Dvořáka, kteří za Slavíčkem zajížděli a putovali s ním krajinou.

V sousedství jsou i pohledy na současné Kameničky na snímcích pardubického fotografa Tomáše Kubelky.

Výstava nabízí také divadelní kulisy, které vytvořil Slavíček pro ochotníky v Kameničkách a dnes jsou v majetku Regionálního muzea v Chrudimi. Jde o oboustranně malovaná rozměrná plátna. Z jedné strany je panorama vesnice a krajiny, z druhé pohled do selské jizby. Zajímavý vklad k dějinám české scénografie.

Jako třicátník prošel Slavíček hlubokou krizí poté, co byl ochromen mrtvicí.

Tři a půl měsíce před čtyřicátinami si nabil pistoli a s hlavní otočenou k tělu zmáčkl spoušť. I soubor jeho děl v Pardubicích dokazuje, že česká kultura v něm 1. února 1910 ztratila jednu z největších malířských osobností.

Monografická výstava o Kameničkách je návratem ke kořenům. Prozrazuje, jaká jsou specifika naší krajiny, o co v uspěchané době přicházíme a jaká je podstata toho českého v moderním umění. Ve spolupráci s Národní galerií v Praze bilanci s neobyčejnou pečlivostí připravili historičky umění Vanda Skálová a Jana Orlíková, autorka Slavíčkovy monografie. Výstava bude ještě reprízována v od 11. září do 9. listopadu v Galerii umění v Karlových Varech.

Antonín Slavíček: Kameničky
Východočeská Galerie v Pardubicích, zámek, do 31. 8., denně kromě pondělí 10 – 18 hodin

Celkové hodnocení: 90 %

Reklama

Výběr článků

Načítám