Hlavní obsah

RECENZE: Romance s filozofickým přesahem

Novinky, Stanislav Dvořák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Mladý americký filmař Josh Boone přichází s romantickým příběhem, který se liší od běžných teenagerských filmů z Hollywoodu, byť vnějškově může připomínat ledacos. Dodal mu filozofický nadhled a název Hvězdy nám nepřály (The Fault in Our Stars) příběh sám relativizuje, protože to, jestli nám smrtelníkům hvězdy přejí, je vždy subjektivní pocit.

Foto: Cinemart

Hrdinové filmu Hvězdy nám nepřály

Článek

Talentovaný scenárista a režisér Boone se nedávno prosadil filmem Stuck in Love o rodině spisovatele, který se nemůže odtrhnout od bývalé ženy a chodí ji tajně pozorovat přes okno, zatímco jeho dcera a syn se potácejí mezi ideály a cynismem a sbírají první zkušenosti, životní i umělecké.

Hvězdy nám nepřály sice nenapsal sám, točil je podle předlohy Johna Greena, atmosférou se ale zase tak daleko nevzdálil od prvního filmu. Opět rozebírá rodinné vztahy a pracuje se zajímavými postavami, které přemýšlejí a říkají docela smysluplné věci. Dají se zařadit do kategorie dobří lidé, kterým se dějí špatné věci.

Malé štěstí, taky štěstí

Jde o jeden z filmů o vážně nemocných lidech, který se dá skloubit s humorem a daří se mu nespadnout do politicky korektní nudy. V podstatě se dá nazvat romancí, scénář je ovšem dostatečně nehollywoodský (od začátku naznačuje, že jedna z hlavních kladných postav v průběhu filmu umře, protože je to jediné logické vyústění, bez ohledu na to, že by si to divák nepřál).

Gus je teenager, který už prošel rakovinou, přišel o část nohy a začíná se vracet do života. Rovněž vážně nemocná Hazel vypadá, že je na tom o něco hůře, sice přímo neumírá, ale těžko zvládá dýchání i obyčejné schody. Sblíží je společný humor a záliba v knihách a začnou spolu trávit více času.

Naskytne se jim možnost setkat se se spisovatelem Van Houtenem, po čemž Hazel dlouho toužila, jenže je třeba letět do Amsterdamu a následuje boj s lékaři. Dívka ale za každou cenu chce zjistit, co se stalo s jejími oblíbenými postavami, a setkat se se svým uměleckým idolem. Vysněné setkání s amsterdamským podivínem skončí hodně zvláštně, zato díky němu Hazel dospívá. Uvědomí si, že cesta byla krásná i bez dosažení cíle a malé štěstí je taky štěstí. Gusovi, který se neustále zabývá tím, že si ho lidé nebudou pamatovat, kdyby umřel, vysvětlí, že není důležité, aby na něj vzpomínalo hodně lidí, ale aby ně něj několik lidí vzpomínalo hodně. Film tak končí vpravdě buddhistickým poselstvím - nerozebírat dokola sám sebe, žít méně do šířky a více do hloubky.

Celkové hodnocení: 80%

Reklama

Výběr článků

Načítám