Část výstavy je věnována císaři Karlu IV., který byl ve střední Evropě nejvážnějším Ludvíkovým politickým soupeřem.

Výstava se nachází na třech místech, která jsou v sousedství gotické katedrály, jež z větší části vznikla právě za Ludvíka IV. Bavora. Hlavní část je v bývalém klášterním kostele minoritů, kde sídlí Historické muzeum.

Spojení je symbolické. Františkáni – minorité chtěli, aby církev byla chudá stejně, jako byl chudý Kristus, což vyvolalo rezolutní odpor papežského dvora. A protože papež byl v nepřekonatelných rozporech i s Ludvíkem Bavorem, stali se z mnichů spojenci císaře.

V zápase s papežstvím sepsal Marsilius z Padovy jako obhajobu Ludvíka Bavora dílo Obránce míru. Čtenáři románu Jméno růže si na dobové spory moci světské a církevní jistě vzpomenou, ostatně hrdina Ecova díla Vilém z Baskervillu ze spisu Obránce míru (Defensor pacis) často citoval.

Protivníkem Ludvíka Bavora se kromě papeže stal také Karel IV., který se v létě 1346 ujal v Německu vlády jako římský král. Asi by mezi nimi vypukla krvavá válka, jenže Karel měl neobyčejné štěstí. Po třiatřiceti letech vlády v Německu Ludvík IV. Bavor na podzim 1347 nečekaně zemřel. Cesta pro kariéru mladého Lucemburka tak byla otevřena.

Organizátoři výstavy to vše představili intermediální formou určenou k oslovení nejširšího publika. Poměrně velkou roli hrají kulisy, velké fotografie, odlitky a faksimile. Odborníci tím budou možná méně nadšeni, ale k navození doby, v které se odehrával román Jméno růže, je zvolený přístup odpovídající. Z originálů zaujmou především iluminované rukopisy, listiny, pečetě, zlatnické předměty, relikviáře, sochy a deskové obrazy.

Organizátoři považují za velkou atrakci Karlštejnský poklad, který do Řezna zapůjčilo pražské Uměleckoprůmyslové muzeum. Jde o unikátní soubor světských oděvních doplňků ze zlaceného stříbra, které byly objeveny na konci 19. století ve zdi v areálu hradu Karlštejn. Poklad kdysi koupil továrník Jindřich Waldes a jeho dědicové ho po restituci věnovali v roce 1995 českému státu.

Vazeb s českým uměním je na výstavě více. Deskové obrazy zapůjčené z Berlína a Curychu mají blízko k tvorbě Vyšebrodského mistra, v části věnované městu Řeznu a jeho umělecké tradici dominuje nádherné zlatnické dílo – Kříž Přemysla Otakara II.

„Předpokládáme, že výstava bude díky tomu přitažlivá i pro Čechy, a navíc jim nabídne i netradiční pohled na Karla IV. jako soupeře našeho Ludvíka Bavora,“ tvrdí tisková mluvčí výstavy Christine Ketzer. Je škoda, že popisky u exponátů nejsou i v češtině.

V roce 2016 si Evropa připomene 700 let narození Karla IV. a jen v Německu se k jubileu chystají dvě výstavy. Výstava o Ludvíku IV. Bavorovi k sedmistému výročí jeho nástupu na německý trůn je první z akcí, které zájemcům představí bohatý svět kultury a umění 14. století, doby nebývalého rozkvětu střední Evropy.

Ludwig der Bayer – Wir sind Kaiser!
Řezno, do 2. listopadu, denně od 9 do 18 hodin, vstupné 9,50 eura

Celkové hodnocení 85 %