Setkali se v roce 1924, kdy osmnáctiletá studentka filozofie na univerzitě v Marburgu začala obdivovat pětatřicetiletého ženatého profesora, otce dvou synů. Právě dokončil knihu Bytí a čas, kterou se zařadil mezi významné myslitele své doby. Po pěti letech proměnil jejich milenecký vztah nacionální socialismus a válka.

Arendtová opustila Německo v roce 1933, tři měsíce po Heideggerově jmenování rektorem Univerzity A. Ludwiga ve Freiburgu, po jeho vstupu do NSDAP a pověstné rektorské řeči, v níž se plně ztotožnil s nacistickou ideologií. Podobně smýšlející družku našel v ženě Elfridě, přesvědčené nacistce. Arendtová vyrůstající v plně asimilované sociálnědemokratické rodině se v roce 1936 seznámila s Heinrichem Blücherem, druhým manželem, který jí byl oporou až do své smrti v roce 1970.

Bývalí milenci se potkali v roce 1950, bývalý člen NSDAP až do jejího rozpuštění v roce 1945 (což nebylo tehdy plně známo) uvítal návrat přítelkyně a žačky, u níž hledal odpuštění a pomoc na veřejnosti i u bývalého přítele Karla Jasperse, který tehdy s Arendtovou úzce spolupracoval. Blücher Heideggera obdivoval a jejich společnou odbornou a veřejnou činnost podporoval.

Elbieta Ettingerová, Američanka polského původu, se po biografii Rosy Luxemburgové pustila do dalšího tématu, které je dobrodružstvím lidským, filozofickým i politickým.

Elbieta Ettingerová:Hannah Arendtová a Martin Heidegger

Přeložila Eva Červinková, Academia, 178 stran