Santana už před lety přešel ke konceptu široce rozmáchlých alb se zástupy hostujících umělců, kteří se neustále mění. Přitom jde současně o desky popovější, i když to neplatí stoprocentně o všech písničkách. Po Supernatural (1999), Shaman (2002) nebo All That I Am (2005) se vydal podobným směrem Corazón.

Je to album, jak název napovídá, latinoamerické hudebně i jazykově, spíše středoproudové a značně vzdálené jazz-rockovým spádům. Tím ovšem jednotná charakteristika končí, písničky jsou velmi odlišné, každý host dodává jinou náladu, a tak můžete získat mít i pocit, že se jedná o výběrovku, jde však o normální řadové album.

Převážně zní jako rozjetá taneční party, kterou nakopne už první Saideira (hostující Samuel Rosa), laškující se ska. Populární Juanes je slyšet v následující La Flaca, zní sice víc jako Ramazzotti než Santana, ale i tento latino-popík ve středním tempu se dá poslouchat. Track Mal Bicho (hostující Los Fabulosos Cadillacs) se „zlobivým rapperem“ album zábavně přibližuje ke kapelám typu Molotov, což je u Santany nezvyklé.

Remix starého hitu Oye Come Va pod názvem Oye 2014 (hostující Pitbull) patří se svými syntetickými údery k nejzbytečnějším na albu. Milé a v kontextu neobvyklé je reggae Iron Lion Zion (hostující Ziggy Marley), i když jde jen o coververzi Boba Marleyho s novým kytarovým sólem.

Deska je v každém případě plná radosti a energie, chybí jí ovšem výjimečná nezapomenutelná skladba. I přes všechny pěkné pěvecké výkony a standardně dobrá santanovská sóla to na totální nadšení nestačí. Ale nikdo přece nemohl vážně čekat, že kytarista, který už si dávno mohl užívat důchodu, najednou zastíní své legendární Samba Pa Ti nebo Oye Como Va něčím revolučním.

Celkové hodnocení: 70%