První část večera vskutku popisuje vznik světa od nicoty přes ráj s anděly, vzpouru Lucifera a jeho odchod s částí andělů do pekla, až po stvoření Adama a Evy a jejich vyhnání z ráje. Podle autorů Bůh tvořil z nudy a pro obveselení své i andělů, ale na jevišti brzy převládne nuda nad obveselením. Nudné je nebe i peklo, v tom prvním se permanentně juchá a vrcholem humoru jsou narážky na teplo od růžového přítulného anděla, ve druhém se kujou pikle. V obojím se především vedou řeči. Celé to připomíná opakovací hodinu katechismu.

V druhé půlce večera se ocitneme v současném velkoměstě, kde Lucifer s čerticí-Rozkoší usilovně kazí lidi a Bůh už je jen pouhým komentátorem a zastáncem Adama a Evy – chudých tuláků-umělců, kteří se nenechají zkorumpovat Luciferovými penězi, jež odmítnou s příkladnou morální filipikou. Po deseti letech je z Adama bohatý majitel loďařské firmy a z Evy zhrzená manželka, utápějící nudu v alkoholu.

Ovšem pozor! Zbohatli jen díky své pilné práci, vždyť přece, jak Adam neopomene zdůraznit, začínali s jednou ubohou lodičkou a skrovným úlovkem! Teď je ovšem mamon zkazil. A teprve, když jejich malý synek chce utéct z domova a stát se tulákem, pohne to jejich okoralými srdci a vše se v dobré obrátí. Peklo a nebe se vezme pěkně za ruce a zazpívají nám, že „každý může mít svůj vlastní ráj“.

A Adam s Evou nejspíš hned, co dozpívají, půjdou rozdat svůj mamon chudým. Ale nejbote se, milé děti, určitě si nechají dost, aby žili šťastně i se svým synkem až do smrti.

Popletená pohádka 

Není divu, že autorem i režisérem téhle popletené socialisticko-kapitalistické agitky je tvůrce televizních pohádek Zdeněk Zelenka. Chybí tu už jen Martin Kabát nebo Trepifajksl. Jenže tahle pohádka je opravdu naivní, popletená, s didaktickou upovídaností nabízí objevná moudra typu „Peklo si ze života lidi dělají sami“ či „Všichni mladí nejsou zkažení“.

Mnoho na tom nevylepší ani hudba Bohouše Josefa, která je odvarem Michala Davida, posluchače nenadchne ani neurazí, leč každá druhá písnička připomíná už nějakou jinou. Při největším „hitu“ o stvoření Adama si přímo můžete notovat „Hledám děvče na neděli“.

Inscenace si vystačí s třemi projekčními plochami, na nichž se objevuje kýčovitá projekce ráje s vodopády a zelení, Pánbůh poněkud unaveného Josefa Laufera slézá do omrzení po úzkých schodech od portálu, posléze už na nich jen postává, aby sdělil další moudro. Sborové choreografie Leony Quaši Kvasnicové připomínají mix televizního baletu s lidovými tanečky, aniž by dokázaly vytěžit nějaký nápad ze specifiky jednotlivých prostředí či typů.

A tak za pochvalu stojí jen výkony protagonistů, kteří téhle agitce poctivě slouží – především Martina Písaříka v roli Adama, který skvěle tančí, zpívá i hraje, Josefa Vojtka jako trochu bezradně démonického Lucifera, Dity Hořínkové jako čertice-Rozkoše, Tomáše Trapla, díky němuž se růžový anděl Jofiel neutopí v trapnosti − až čistě zpívajícího a přirozeného Tomáše Ringla jako malého Kaina.

Škoda, mohl to být hravý „effelovský“ muzikál. Z něho ale zazněla jen na konci Rychlíkova písnička „Milujte se a množte se“ jako připomínka lepších časů vskutku nápadité zábavy.

Adam a Eva – muzikálová komedie o vzniku světa, lidí a lásky, scénář, dialogy a režie Zdeněk Zelenka, hudba Bohouš Josef, texty písní Boris Pralovszký, scéna Jaroslav Milfajt, kostýmy Roman Šolc. Česká premiéra 17. 4. v Divadle Broadway.

Celkové hodnocení: 50 %