Hlavní obsah

RECENZE: Slobodná Európa jako za starých časů

Právo, Jaroslav Špulák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Bratislavská rocková kapela Slobodná Európa má silný příběh. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let vtrhla na tehdejší československou klubovou scénu jako vítr a přímočarými písněmi s výrazným melodickým potenciálem a mimořádně aktuálními i otevřenými texty získala spoustu příznivců.

Foto: Warner Music

Slobodná Európa: Štvorka

Článek

Její tehdejší tažení bylo úctyhodné. Vystoupala mimo punkovou scénu, do které byla zpočátku řazena, a kráčela cestou klubového rocku, který je inspirovaný syrovou americkou hudbou typu Lou Reed, Iggy Pop a podobně.

Slobodnou Európu ale ranily drogy. Většina jejích členů na nich byla závislá a pro kapelu to znamenalo velký problém. Vydání debutového alba Pakáreň (1991) a následného Unavení a zničení (1994) provázelo napětí závislosti, které vstoupilo do textů i koncertů kapely. V následujících letech stály drogy za rozchodem muzikantů, v letech 1995 až 2002 kapela vůbec nevystupovala.

Třetí album Trojka vyšlo v roce 2003 a na následující počin Štvorka fanoušci čekali dodnes. Za trpělivost ale dostali přesně to, co očekávali a jistě také chtěli. Slobodná Európa hraje jako v devadesátých letech, v době své největší slávy. Stále přináší bigbít s kořeny v sedmdesátých letech, dostatečně syrový na to, aby ho do svých hracích plánů nepřijala trestuhodně monotónní česko-slovenská komerční rádia, nicméně pořádně zajímavý na to, aby zaujal jaksi mimoděk, a to i mladé fanoušky.

Štvorka opět dokazuje, jak jednoduchý je rock’n’roll. Slobodná Európa měla a má spoustu omezení. Zpěvák Whisky není hlasový génius ani básník v textech, muzikanti jsou slušní, nikdo z nich by ale v soutěži o nejlepšího ve svém ranku příliš neuspěl. S touto přirozenou výbavou píšou písničky, které jsou přímočaré, jasné, jednoznačně melodické, dokonce si jsou vzájemně dost podobné. A mimochodem, podobají se i těm, které kapela napsala v minulosti.

Mají ale i dnes silné motivy a příběhy v textech a jsou prezentovány s přirozeností, jež patří k hlavním poznávacím znamením kapely. V textech jsou příběhy veselé i smutné, velmi současné, nahlížené ale takříkajíc z ulice, z pohledu obyčejných lidí, v tomto případě rockerů, kterým ubíhající věk nebere síly, spíše chuť něco měnit.

Kapela totiž už zjevně nemá velké ambice, po pětadvaceti letech na scéně ostatně nejlépe ví, kam až je schopná jít a kde už naopak nikdy nebude. Přesto vzniklo velice dobré a chvályhodně vyrovnané album.

Celkové hodnocení 80 %

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám