Hlavní obsah

RECENZE: Příběh Veletržního paláce

Právo, Peter Kováč

Příběh Veletržního paláce je název výstavy o nejrozsáhlejší a nejmodernější české stavbě první republiky, která je dodnes chloubou Prahy. Instalována je přímo v podlaží této budovy a vzorně ji připravili Radomíra Sedláková a Jakub Potůček, kurátoři sbírky architektury Národní galerie v Praze.

Foto: PRÁVO – Peter Kováč

Interiér Veletržního paláce nabídl v době první republiky nebývale přehledné prostory.

Článek

Stavba vznikla pro Pražské vzorkové veletrhy a měla ambiciózně sloužit k rozšíření obchodu a vývozu i k pravidelné prezentaci československého průmyslu a ekonomiky. Ve dvacátých letech na ni byla vypsána soutěž a diváci na výstavě mají mimo jiné možnost nahlédnout do dokumentace architektů, kteří usilovali získat velkou zakázku.

Vybudování paláce bylo v roce 1924 svěřeno Oldřichu Tylovi a Josefu Fuchsovi a ti hlavnímu městu nabídli funkcionalistickou stavbu, která byla jednou z nejmodernějších ve střední Evropě. S úpravou staveniště se začalo na jaře 1925, slavnostní otevření paláce se konalo v září 1928.

Etapy zrodu dokumentují i dobové fotografie. Ač pozemek byl členitý, Veletržní palác budil dojem elegantní a pravidelně geometricky uspořádané stavby. Jedinou výzdobou byla reklama. Autoři výstavy dokonce nabízejí rekonstrukci jednoho z monumentálních poutačů pro pavilón SSSR, jehož autorem byl Jaromír Krejcar, který se inspiroval ruským konstruktivismem Tatlinova pojetí.

Palác poutal pozornost už ve své době. I přední průkopník evropské architektonické avantgardy Le Corbusier nám tento manifest modernosti záviděl. Ačkoli měl k některým dílčím řešením výhrady, vždy tvrdil, že právě díky Veletržnímu paláci zjistil, jak by asi vypadaly jeho velké projekty, kdyby nezůstaly jen na papíře.

„Blahopřeji Praze a zdejší architektuře, že může realizovat tak grandiózní stavební dílo,“ prohlásil upřímně při návštěvě Československa v říjnu 1928.

Výstava krok za krokem představuje, jak osudy paláce ovlivnily politické, společenské a kulturní události a převraty složité české historie 20. století. V srpnu 1974 budova kompletně vyhořela a zůstala jen ruina.

Měl být českým Centre Pompidou

Po vzoru Paříže, kde umění impresionistů vystavili v budově bývalého nádraží z 19. století, se také v Praze rozhodlo, že do Veletržního paláce patří sbírky moderního a současného umění Národní galerie. Šlo o projekt asi nejlepšího ředitele, jakého kdy tato instituce měla – Jiřího Kotalíka. Veletržní palác měl být českým Centre Pompidou, což se ale nepodařilo během dvaceti let uvést v život.

Výstava Příběh Veletržního paláce je především o objevených archiváliích, stavební dokumentaci, dobových fotografiích, starých polemikách a kritikách. Kdyby byla sama o sobě, divák by byl zklamán. Ale ve Veletržním paláci, kde je hlavním exponátem sama architektura kolem, nabízí nevšední možnost seznámit se důkladně s dílem českého funkcionalismu, které náleží k evropské architektonické avantgardě.

Příběh Veletržního paláce
Veletržní palác, Praha, do 8. února 2015, denně kromě pondělí 10–18 hod.

Celkové hodnocení 85 %

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám