K názvu Reinerovou inspirovala rada jedné ženy z Piešťan: "Tři mandle denně, hrstku rozinek a sušených jablečných plátků a zůstanete svěží a krásná, i kdybyste s tím už tak moc nepočítala." Z německých rukopisů přeložila část autorka sama, s další jí pomohla Olga Walló.

Lenku Reinerovou proslavila u nás i v Německu knížka Kavárna nad Prahou (Das Traumcafé einer Pragerin), v níž vzpomíná na přátele a známé, s nimiž se kdy v městě nad Vltavou setkala: Kische, Broda, Weiskopfa, Goldstückera nebo Foglara. Nakladatelství Labyrint vydalo také autobiograficky laděnou knihu Všechny barvy slunce a noci, kde se vyrovnává se zážitky z komunistického kriminálu, a v novince nabízí povídky vzniklé mezi lety 1942 až 1995.

Ať se v nich Reinerová ocitá v Curychu, v Paříži nebo v Praze, promítá se jí v hlavě nejčastěji film o jejích blízkých v židovském ghettu Terezín, z nichž nikdo nepřežil. Ona sama v roce 1939 ČSR se štěstím opustila a přes Francii a Maroko, kde byla internována v zajateckých táborech, se s pomocí přátel dostala do USA a Mexika.

"Nenávist? Ta je k ničemu, jen ztrpčuje život," říká Reinerová a dodává: "Smutek trvá, navždy se usadí v jednom záhybu duše. Když to člověk ví, dokáže s ním vycházet. Smutek nedokáže nenávidět, ani prominout, je tichý a hluboký. Díky němu lze možná dokonce i vytěžit více ze života."

Reinerová ale nežije minulostí, její krédo zní: "Pohlédni na střechy domů nebo se podívej dolů na ulici, pozoruj stromy a nebe, naslouchej zvukům dne, zdraví tě, stačí je jen zaslechnout."

V roce 1999 obdržela Lenka Reinerová ve Výmaru prestižní vyznamenání Schillerring pro německy píšící autory, později získala také Goetheho medaili a byla jmenována čestnou občankou Prahy.