Hynková se narodila 25. května 1947 v Praze. Po revoluci pracovala jako redaktorka České televize, s níž spolupracovala dodnes. Jako režisérka se podílela na dokumentárních cyklech Ženy Charty 77 (2007), Světci a svědci (2007) a Neznámí hrdinové (2008).

Dále natočila snímky Pět začátků Jiřího Suchého (2002) a Václav Havel (2003).

Hynková dramaturgicky zaštítila cykly a pořady společnosti Febio Oko (1992) a Gen (1994).

Spolupracovala na dokumentech V žitě (1995), Deník těhotné doby (1998) a Pod prahem (1999). Byla autorkou myšlenky cyklu S návraty dokumentaristů, který v roce 2013 odvysílala Česká televize.

Působila jako pedagožka na Katedře dokumentární tvorby na FAMU. Vyučovala například Romana Vávru nebo Marka Najbrta.