Jste samouk. Kdy jste poprvé měl pocit, že jste dost dobrý, abyste mohl vaše umění představit veřejnosti?

Když jsem vystudoval psychologii, dal jsem se na dráhu hudebníka. Asi po roce vyvstala otázka, zda v tom pokračovat, či se vrátit k psychologii. Začal jsem hrát s rockovou skupinou Chameleon a byli jsme poměrně úspěšní. Vypadalo to, že se lidem líbíme dost na to, aby mě to u muziky udrželo.

Jako mladý jste byl nadějný plavec. Proč jste se nerozhodl pro sportovní kariéru?

Bylo mi čtrnáct let, když jsem se zúčastnil řeckého národního šampionátu v plavání. Abych ale mohl na této úrovni pokračovat, musel bych plavání věnovat spoustu času a zaměřit se pouze na sport. Mě však velmi zajímalo i vzdělání a muzika, což mě přinutilo se rozhodnout, na kterou z těchto tří aktivit se zaměřit. Rozhodl jsem se pro hudbu a nikdy jsem toho nelitoval. Současně však moc rád vzpomínám na období, kdy jsem závodně plaval.

Jak už bylo řečeno, vystudoval jste psychologii. Pracoval jste někdy v tomto oboru?

Pracoval jsem v psychologických laboratořích během letního volna mezi školními semestry. V té době jsem uvažoval o psychologii jako o své profesi. Rozhodl jsem se ale dát šanci hudbě a nikdy jsem se již neohlédl zpět.

Studium psychologie mi pomáhá celý život. Bylo přínosné pro pochopení různých kultur, lidí a mělo velký vliv i na mou hudební tvorbu. Psychologie byla vždy mou vášní. Stále se jejímu studiu věnuju a rozvíjím ji.

Jste původem z Řecka, ale studoval jste v Americe. Kdy a proč jste se rozhodl odejít do USA?

Vždy jsem si přál získat dobré vzdělání. Můj otec se znal s profesorem z Minnesotské univerzity, a když nastal čas, abych si vybral školu, rozhodli jsme se, že studium v USA je skvělá příležitost. Bylo to skvělé rozhodnutí.

Vaše hudba doprovázela přenosy ze Super Bowlu, olympiády, Wide World of Sports, U. S. Open, Tour de France a byla uvedena znělka ABC News. Je to pro vás pocta?

Ano, je pro mě velká pocta, když je má hudba využívána pro tolik mezinárodních sportovních akcí. Kdykoli může propojovat lidi, jsem šťastný a vždy je to pro mě inspirace a odhodlání dále skládat.

Měl jsem ostatně možnost poznat některé sportovce osobně, čehož si cením. Nedávno jsem se seznámil například s ruským krasobruslařem Jevgenijem Pljuščenkem, který za doprovodu mé hudby bruslil na několika olympijských hrách.

Vaše hudba je obecně považována za krásnou. Chtěl jste, aby ji tak lidé vnímali?

Má hudba je odrazem mé duše. Je inspirována všemi zkušenostmi, které jsem v životě zažil, a emocemi, které jsem prožil. Nikdy nepíšu muziku proto, abych dosáhl určitého záměru. Vždy se pouze pokouším skládat to, co jde z nitra mé představivosti.

Skládáte i filmovou hudbu. Přistupujete k ní jinak?

Je to veliký rozdíl. Filmová hudba má vždy jasný záměr, řídí se filmovou zápletkou a podkresluje příběh, který se odehrává na plátně.

Skládání filmové hudby má spoustu omezení a řídí se dějem filmu. Hudba, kterou skládám za sebe, je odrazem mé vlastní představivosti, která nemá hranice. Prostě jen vyjadřuje, co cítím.

Vaše hudba má v sobě mnoho vášně. Myslíte si, že vášeň by měla být v každé skladbě?

Cítím, že vášeň by měla být součástí hudby, aby byla nezapomenutelná. Jen výjimečně mají úspěch mé skladby, které jsem nesložil s vášní.

Věnujete se žánru new age, který jste značně zpopularizoval. Je to pro vás jen hudební žánr, nebo životní styl?

Nerad umění škatulkuji. Nemám rád, když je má hudba označována jako new age. Popravdě ani přesně nevím, co new age vlastně je. Já prostě skládám hudbu, která jde z nitra mé duše a představivosti. Neřeším, do jaké kategorie patří.