Článek
Před pěti lety jste hrál v České republice sólově, nyní přijedete s kapelou. Který druh vystoupení máte raději?
Každé má něco do sebe, baví mě oba. Když hraju sólově, je to intimnější, víc u toho přemýšlím, je to víc introspektivní. S kapelou zase vnímám energii. Můžeme dosáhnout mocnějšího zvuku, a protože máme k dispozici víc nástrojů, lze vystavět dynamičtější kompozici.
V tvorbě spojujete prvky klasiky, ambientní elektroniky, rocku i world music. Který styl považujete za hlavní?
Vyrůstal jsem v prostředí, v němž zněla klasická hudba. Moje máma ji doma hrávala. Když přišla exploze v šedesátých letech, poslouchal jsem rockovou hudbu z celého světa, Beatles a další skvělé kapely. Obojí samozřejmě mělo na mou pozdější tvorbu vliv. Rocková hudba mi poskytla širší perspektivu. Užíval jsem si tu volnost a otevřel jsem se různým možnostem, protože mi nevyhovovala formálnost a pravidla klasické hudby. Ta vychází z tradice, která pro mě příliš neznamená.
Co pro vás vůbec hudba znamená?
Rád o ní přemýšlím jako o cestě do nejrůznějších oblastí mysli. Baví mě cestovat za něčím jiným a novým, co může být i divoké. Je to území snů.
Jste i autorem filmové hudby, podílel jste se na zhruba dvaceti filmech. Jste na některou obzvlášť hrdý?
Napadá mě jeden televizní film, k němuž jsem točil hudbu před mnoha lety v Praze. Byla to britská adaptace Doktora Živaga, velmi zajímavá práce, s jejímž výsledkem jsem byl velmi spokojený. Z poslední doby je tu hudba, kterou jsem složil pro francouzský film Nedotknutelní.
Vaše skladba zazněla i v reklamě společnosti Sony. Nevadilo vám její komerční využití?
Reklama mi nevadí, ale nechci, aby souvisela s něčím, co nemám rád. Pokud by to měla být reklama na něco, s čím nechci být spojován, odmítl bych. Dále mě zajímá i to, jak ta reklama bude vypadat.
Dostáváte hodně nabídek, abyste pro nějaký projekt napsal hudbu?
Častější je, že někdo chce využít muziku, kterou jsem už složil. Jednou za čas ale přijde žádost, abych něco nového zkomponoval pro konkrétní účel.
Pracujete nyní na něčem podobném?
Nedávno jsem skládal hudbu pro další francouzský film a plánuju další. Ale o tom zatím nemůžu mluvit, kdyby to nedopadlo.
Předpokládám, že s sebou po světě nevozíte svůj koncertní nástroj. Jaké jsou vaše požadavky na piano, na které na koncertech hrajete?
Na koncertech potřebujete nástroj, jenž je ve velmi dobrém stavu. Mám rád standard, který si většinou drží novější piana značky Steinway, takže zpravidla žádám o ně. Starší nástroje jsou občas problematické.
Jak dlouho se s nástrojem sžíváte?
Když přijdu do sálu, většinou hraji tak půl hodiny. Hned poznám, jak na tom je, jestli je dobrý, nebo ne. Poznám to po minutě. Většinou jsou to nádherné nástroje, občas se ale stane, že některý má lehce agresivní zvuk. To nemám rád. Líbí se mi sladký tón s delší rezonancí. Takový, se kterým můžete přemýšlet, kulatý. Nikdy ale nenajdete dvě stejná piana. Je to jako s lidmi.
Na co se můžeme při vašem pražském vystoupení těšit?
V první půlce budu hrát písně ze svého posledního alba In A Time Lapse. Vyšlo loni. Ve druhé polovině koncertu budu hrát nejdřív sólově. Pak se na pódium vrátí muzikanti a budeme hrát skladby z mých dalších alb.