Článek
V blízké budoucnosti žije pozoruhodný chlapík Theodore (Joaquin Phoenix), zřejmě bývalý spisovatel nebo novinář, který se živí tím, že píše dojemné dopisy na objednávku. Svými kolegy je obdivován pro sílu emocí, které do nich vkládá.
Sám je rozvedený a nešťastný. Osaměle se plouží městem, až narazí na nový počítač – hyperinteligentní, citlivý, vtipný. Říká si Samantha a chová se jako veselá mladá dívka, se kterou se nikdy nenudíte. Přátelé mu sice domluví schůzku se skutečnou ženou, která se mu docela líbí, ale pak se s ní z ne zcela pochopitelných důvodů odmítá sejít znovu.
Podivný hrdina si začne ještě podivnější vztah s umělou inteligencí. Chodí s ní na procházky, směje se vtipům a dokonce začne okolí vykládat, že se s někým vídá. Při rozhovoru s bývalou ženou už bez uzardění vypráví, jak je pěkné, že chodí s „operačním systémem“.
Body hlavně za originalitu
Kdo ještě pochyboval, že Spike Jonze si libuje ve zvrácenostech, dočká se možná nejbizarnější scény roku. Samantha, vědoma si svého nedostatku spočívajícího v absenci těla, sežene pološílenou dívku, která má plnit tělesnou roli za ni, ale konverzace během intimních večerů bude vést Samantha. Hlavní postava, která musí být evidentně duševně vyšinutá, však začne žárlit na počítač, který komunikuje s dalšími 8300 lidmi, a jak mu sdělí, asi 600 z nich prý miluje.
Film je i přes nedostatky natolik originální v některých částech scénáře, ve zpracování prostředí a v atmosféře, že svou zvrhlostí vzbuzuje, alespoň v první polovině, zvědavost. Pak se už trochu opakuje a dvě hodiny se zdají být až dost pro neakční konverzačku dvou postav, z nichž jedna není vidět. Jen částečně pomáhá, že depresivní příběh zřídka rozčísnou „ajťácké“ fóry.
Scarlett skvěle hraje hlasem a Joaquin Phoenix je jednoduše divný a matoucí. Snad to tak režisér chtěl, takže vlastně podává skvělý výkon. Krutý trest by každopádně zasloužil designér jeho příšerných asexuálních oblečků a hlavně kalhot.
Obrazně se film šikovně dotýká současného úpadku vztahů. A děsí nás, že bude ještě hůř. Pro vykreslení strašlivé vize budoucnosti ani nemusejí povstat terminátoři, stačí, když se všichni zblázníme a budeme si povídat s krabičkami.