Patří mezi rockové umělce, ale přidejme si před ono klíčové slůvko raději přídavné jméno "alternativní". Její hudba totiž není přímočará, jak by se od rocku očekávalo, a není ani agresívní. P. J. Harvey tvoří nálady.

Debutovala v roce 1992 deskou Dry. Nastavila si laťku pořádně vysoko, od zpěvačky se takto vyhraněný přístup na počátku předešlé desetiletky tolik neočekával, a tak se stala zjevením.

Laťku nikdy nepodlezla, snad jen v osmadevadesátém, když vydala své nejméně povedené album Is This Desire? Z dnešního pohledu bylo pouze průměrné, úplně dole to P.J. nezná.

Její tvorbu ovlivnili Cpt. Beefheart, Bob Dylan, Nick Cave, Tom Waits či Chrissie Hynde za zpěvačky. Spolupracovala například s Trickym, zvukovým mágem konce devadesátek, především pak s Robem Ellisem, který jí byl pravou i levou rukou při realizaci nového alba. Vychází po čtyřleté pauze, atmosféra předešlého dílka Stories From The City, Stories From The Sea na poměrně dlouhé časy s přehledem vystačila.

Novinka Uh Huh Her je určena znalcům její tvorby. Poslechne-li si ji nezainteresovaný, bude mít místy vtíravý pocit, že si z něho kdosí tropí žerty. Pravda je ovšem jinde, P.J. Harvey používá svůj obvyklý umělecký jazyk. Napsala si všechny skladby, nahrála většinu nástrojů, album produkovala a v podstatě se posílila pouze na postu bubeníka (Rob Ellis) a vokalistů, kteří dominují ve čtyřech skladbách.

Zaklínadlo je velmi jednoduché. Všechny kompozice na desce (slovo "píseň" není vždy úplně přesné) jsou jednoduché. Je v nich použito minimum nástrojů, vystačí s těmi základními (kytara, baskytara, bicí) plus klávesové rejstříky, přitom je každý okamžik jiný.

Na úvod v The Life And Death Of Mr. Badfmouth dosáhla šedesátkové syrovosti Lennyho Kravitze. Rytmická je ve štěkavé Who The Fuck?, popová v hymnu No Child Of Mine (trvá jen minutu), naopak folková až romantická v kratičkém sladkém rozloučení The End i následné The Desperate Kingdom Of Love.

Střídá nálady a nepotřebuje k tomu rotu muzikantů. Její síla je ve znamenitých nápadech, aranžérských schopnostech koketovat s výrazovým minimalismem (to i v textech), zastřeném hlasovém projevu a koneckonců i v privilegovaném postavení, které na scéně má.

Album Uh Huh Her zaslouží pozornost. Intenzívně vás vtahuje dovnitř, až před sebou máte P.J. Harvey v životní velikosti.

P.J. Harvey: Uh Huh Her

Universal Music, 41:18