Článek
Otakar Brousek v posledních letech na Vinohradech zářil jako Sir Robinson v komedii Jistě, pane ministře, První houslista v přepisu Felliniho Zkoušky orchestru nebo jako Rand v inscenaci Byl jsem při tom; ta byla jeho rolí poslední. Mnohé připomínají fotografie u pietního místa na průčelí budovy. Naposled tu vystoupil loni v květnu.
Spousty milovníků jeho hereckého mistrovství dnes procházely ztichlým divadlem. Mnozí z nich přinesli kytičku, postáli v tichém zamyšlení či usedli v hledišti. V čestné stráži u katafalku se tou dobou střídali kolegové zesnulého z domovské scény i dalších divadel.
Otakar Brousek byl i uznávaným dabérem, jeho nezaměnitelného hlasu, dokonalého přednesu a citu pro český jazyk často využíval rozhlas, do jehož studia chodil neuvěřitelných 67 let. Tvrdil, že toto médium tvoří druhou polovinu jeho hereckého života. V roce 1996 byl oceněn za mistrovství v dabingu, v činoherním oboru získal v roce 2003 Thálii.
Naplněný život
Na výrazného a respektovaného herce s kultivovaným projevem vzpomenul v komponovaném pietním obřadu, který začal v poledne, nejprve ředitel vinohradské scény Tomáš Töpfer.
„Vím, že jsi prožil vrchovatě naplněný osobní i umělecký život, že po sobě zanecháváš i celý herecký rod a že jsi odevzdal obrovské množství umělecké práce, která obohatila několik generací divadelních, filmových a televizních diváků i rozhlasových posluchačů. Práce, ke které se další generace budou s obdivem a úctou vracet a připomínat si tvé herecké mistrovství,” řekl.
Daniela Kolářová poděkovala jménem ženské části souboru za korektnost a gentlemanství. „Byla čest být s vámi na jevišti,” uvedla. Dalšími smutečními řečníky byli Andrea Elsnerová a Michal Novotný, kteří se poté směrem k rakvi uklonili. Marquézův Dopis na rozloučenou a úryvek z Foglarova Loučení s Hochy od Bobří řeky přednesl Alfréd Strejček za doprovodu kytaristy Štěpána Raka.