Jaké to je pokračovat v dvojitém triu bez Frippa?

Máme Markuse Reutera z Rakouska, což je jeden z Robertových studentů, který je schopen zahrát to, co obvykle hraje Robert na deskách, takže to pořád zní tak, jak by to znít mělo. Duchovně mi Robert chybí, jenomže on už nechtěl hrát na turné a já mám pocit, že je důležité, abychom dál hráli tuto hudbu.

Jak jste vybírali písně do repertoáru?

Jsou tu dvě tria, moje Power Trio a Stick Men, které tvoří Tony Levin, Pat Mastelotto a Markus. Obě tato tria už hrála několik věcí od King Crimson, takže bylo snadné tyto písně použít. Obě tria jsme spojili do šestičlenné kapely, protože ta nám nabízí nejširší výběr písní. Nejdřív jsme začali pracovat na těch, které by lidé chtěli nejvíce slyšet, jako jsou Elephant Talk, Dinosaur, Thrak nebo Lark´s Tongues, Red a Thela Hun Ginjeet. Seznám písní, o nichž si myslíme, že by je chtěl každý slyšet, je rozsáhlý. Naším plánem je ale během celého turné zařazovat do repertoáru písně stojící více mimo.

Typickou součástí koncertů King Crimson byly improvizace. Navazujete na tuto tradici?

Rozhodně, už v aranžmá jsme v písních vytvářeli prostor pro improvizaci. Ta byla vždy významnou součástí hudby King Crimson. Byly v ní pasáže, které byly pečlivě vystavěny, do detailu rozepsány a pokaždé se hrály úplně stejně, ale taky máte písně, které vycházejí z ničeho a jsou každý večer jiné. Udržovalo to hudbu pro nás i pro publikum svěží. Řekněme, že tak dvacet procent toho, co děláme, je improvizovaných. Zbytek jsou kusy, které se hrají každý večer stejně.

Jak se Robert Fripp dívá na budoucnost King Crimson?

Robert se před nějakými třemi čtyřmi lety rozhodl, že se chce stáhnout z živých vystoupení. Tehdy jsme se rozhodli pokračovat s King Crimson i bez něj. Mluvil jsem o tom s Robertem a on byl nadšený. Jak jste ale možná zaregistroval, nyní změnil názor, a rozhodl se dát dohromady nové obsazení King Crimson.