V překladu Pavla Dominika a režii Ladislava Smočka se jich chopí dva mistři svého oboru – Petr Kostka a František Němec.

Po londýnské inscenaci v New End Theatre se Pan Halpern a pan Johnson s velkým úspěchem hraje v Paříži, ve Vídni, v Německu a v USA. Hru proslavil v roce 1983 též britský televizní film s Laurencem Olivierem and Jackie Gleasonem.

Hra vychází z židovského prostředí, v němž Goldstein vyrůstal, a je vlastně pokračováním odvěkého dialogu judaismu s křesťanstvím. Během setkání dvou starých mužů se odhalují doposud neznámé okolnosti jejich životů, které byly propleteny, aniž by to jeden z nich věděl. Text obsahuje řadu ryze komediálních situací a díky jemnému a inteligentnímu humoru dosahuje dialog bravurní, tragikomické, mnohdy až groteskní nadsázky.