Snímky, které ukazuje, vznikly v roce 1968 a byly publikovány v knize Londýn. V současné době publikace vychází znovu. Sice v poněkud přepracované podobě, ale přesto v sobě i po letech zachovala neopakovatelný dokument doby.

Novotný své černobílé fotografie pořídil v rámci dvou návštěv města, do kterého se mu poštěstilo dostat v uvolněných šedesátých letech minulého století.

Ona zmíněná uvolněnost však nekoresponduje pouze s politickou umírněností tehdejšího totalitního Československa, ale je patrná i z anglických fotografických zastaveníček. Jako by do sebe jednotlivé práce nasály svobodomyslný duch doby. Najednou se i my sami stáváme aktivními hráči v takto rozehraném shakespearovském dramatu.

Kamelot na Picadilly Circus je tak blízko, blizoučko. Stačí jen natáhnout ruku po čerstvém výtisku Timesů. A auta pádí nezadržitelně rychle kolem nás. Pozor! V Anglii z levé strany. Zatímco neony na druhé straně ulice podmanivě svítí a my doslova cítíme jejich žár.

Gentleman v buřince, scházející po schodech k řece Temži s kulisou parlamentu, je tak reálný, že skoro slyšíme ozvěnu jeho kroků.

Fotografie Miloně Novotného dýchají atmosférou města nad Temží.

Fotografie Miloně Novotného dýchají atmosférou města nad Temží.

FOTO: katalog výstavy

Sedící hippie na Victoria Station zase probodává očima stejně plamenně jako řečník slovy na trávníku v Hyde Parku. A hlava sfingy na Victoria Embankmentu připomene i koloniální minulost hrdého Albionu.

Procházka po ulicích Londýna pozvolna končí. Máme pocit, že jsme v tom městě opravdu fyzicky byli přítomni. Máme v nose jeho vůně a jeho atmosféru máme zadřenou pod kůží. Plasticita tímto způsobem pojatého pouličního dokumentu je až neuvěřitelná. Ano, takto hlasitě volá Londýn!

A k nám jeho hlas díky fotografovi Miloňovi Novotnému stále doléhá.

Miloň Novotný: Londýn 60. let
Leica Gallery, Praha, do 11. dubna

Celkové hodnocení: 90 %