Článek
Filmová Horečka stála a padala s Johnem Travoltou, který byl za roli Tonyho Manera nominován na Oscara. Film sám byl ale kritizován za slabou zápletku. Jak je na tom muzikál, liší se od filmu?
Divadelní verze bývají zpravidla obecně propracovanější. I po formální stránce. Konkrétně muzikálová Horečka pochází z doby (premiéru měla v roce 1998 v londýnském West Endu – pozn. aut.), kdy poctiví autoři ještě nebyli druhem na vymření, v novodobé éře bohužel skoro jsou.
Nejde samozřejmě o Ioneska ani Bulgakova, mluvíme o disko muzikálu. Nicméně diváci dostanou jídlo, které si skutečně objednali. A na rozdíl od Pomády se silnějším příběhem se sociálním aspektem.
V roce 1977, v době premiéry filmové Horečky sobotní noci, jste byl ještě příliš mladý na to, než abyste podlehl obecné oblibě disko stylu. Co vás dnes láká na hudbě Bee Gees?
Upřímně řečeno nic. Ani tehdy, ani teď. Pokud bychom měli být přísně věrní duchu dobového diska, do Horečky bych nešel.
Na tomto muzikálu mě zajímá právě hudební posun od filmu a současná verze muziky, která se logicky nese ve stylu Bee Gees, ale má moderní aranže, je promyšlenější a odpovídá muzikálovému žánru.
Zkrátka hudebně se pohybujeme v pro mě mnohem lákavější rovině. Kdyby se hudba držela jen diska, dělala byste teď rozhovor s někým jiným.
V Kalichu proběhla první kola konkurzů na hlavní role. Spoléhal jste na osvědčené muzikálové herce, nebo věříte, že se najde nový Travolta?
Je to mix obojího. Na něco spoléhám a něco mě vždycky překvapí. Děje se tak na každém konkurzu, ať už v Čechách nebo na Slovensku.
O někom jsem byl přesvědčený a vedle takových jistot, jakou představuje například Jan Kříž, jsme s producentem Michalem Kocourkem narazili na nová jména, jimiž se rádi necháme přesvědčit. Rozhodneme se po dalších kolech v půlce března.
Jsou vám blízké taneční muzikály?
Tanečním muzikálům nijak zvlášť nepropadám. To je rozšířený blud, o němž netuším, kde se vzal. Mám rád tituly, ve kterých o něco jde, mají svou výpověď a jsou silné i něčím jiným než choreografiemi: West Side Story, Romeo a Julie, Osmý světadíl…
Když vymýšlím choreografie pro jiné režiséry, stavím jim kolikrát více tanečních čísel než pro své muzikálové inscenace. Zůstaneme-li u mých muzikálů v Divadle Kalich, tak Robin Hood nebo Osmý světadíl nejsou tanečními muzikály.
Neobáváte se, že Horečka sobotní noci nepřekoná vaši velice úspěšnou Pomádu?
Věřte mi, že na divadle nesoutěžím. A už vůbec ne sám se sebou. Divadlo je krásné tím, že nevidíte běžce vedle sebe. Nemůže být závodem.
Proč byste diváky pozval právě na Horečku sobotní noci?
Kromě samotného faktu, že v Divadle Kalich je vždy dodržena míra vkusu, což dnes není v tomto žánru samozřejmostí, bych jim řekl, aby si přišli pohladit duši. A potom se rozhodli, jestli na Horečku pošlou i své známé. Neumím se dopředu bít do prsou, jak famózní inscenaci připravím. Jakkoli se o ni pochopitelně budu snažit.