Řečeno s nadhledem, v praxi to znamená zásadní nahrazení zvuků kytary party elektronickými, či klávesovými. V soundu Evelynne na nové desce nicméně kytara zůstala, stejně jako rytmická sekce baskytary a bicích a samozřejmě živý zpěv.

Na české scéně se stává, že zakoupí-li si nějaká méně zkušená skupina patřičné vybavení a nadchne se pro elektroniku, která přece jenom umožňuje větší zvukovou ohebnost, výsledkem je mnohdy bezradný spletenec, často monotónní a nicneříkající. Evelynne to naštěstí nepotkalo, což lze přičíst i jejich minulosti.

Obal alba Indentity.

Obal alba Indentity

FOTO: archív Evelynne

Základy z rockových postupů jako by si totiž zachovali nadále. Nepodlehli mámení postavit základ skladeb pouze na atmosféře syntetických zvuků, nýbrž snažili se zachovat klasické písničkové aranže a dali jim refrény, napětí i dynamiku.

Jiná věc samozřejmě je, jakou mají výsledné tvary hodnotu. U některých písniček na desce rozhodně obstojnou. Get Up je nápaditý písničkový tahoun, stejně jako naléhavá Blackout! Find The Light je jako popová běžnost z osmdesátých let, čili chytré retro, hlas Marky Rybin ze Skyline v písni Imagination zase album rozzáří, protože se spojil s nápaditou kompozicí, jednou z nejenergičtějších na albu. Zajímavá je i rytmická Sailor (Anthem).

Postupem času ale jako by Evelynne trochu docházel dech. Jako by podlehli jistotě, že syntezátory vytvoří očekávanou náladu i bez výrazného melodického nápadu, což se týká zejména skladby I Am The Future. Ani remix písničky Find The Light není zvukově a aranžérsky zajímavější než originál, spíše chvílemi vyhlíží, jako když do studia pustíte nadšeného amatéra, kterého potěší kdejaký efekt.

Rozhodnutí Evelynne jít cestou kladoucí důraz na možnosti elektroniky v rocku bylo přesto na albu Identity obhájeno. Až na následujícím se ukáže, jestli pro ni bude nadále natolik poutavá a vykouzlí požehnanější písničkový materiál než na tomto albu.

Evelynne: Identity
Vlastní náklad, 36:29

Celkové hodnocení: 65%