Na českých aukcích loni sběratelé utratili rekordních 946 miliónů

„Oproti předchozí sezóně, kdy celkový obrat z roku na rok vzrostl o víc jak třetinu, to ale signalizuje jisté zpomalení,” upozornil Jan Skřivánek, šéfredaktor časopisu Art Nejpozitivnější zprávou loňského roku není podle něj výše obratu, ale vzrůstající kultivovanost aukčního prostředí.

Ke koupi deseti nejdražších obrazů loňského roku by případný zájemce potřeboval 123 miliónů korun; všechny ceny Artplus uvádí včetně aukční přirážky. Českému umění se dařilo i na zahraničních aukcích. Obraz Studie na červeném pozadí od Františka Kupky se s cenou více než 60 miliónů korun stal nejdražším dílem českého umění prodaným kdy v aukci. Rekord domácího aukčního trhu drží i po loňském roce Kupkův Tvar modré prodaný v roce 2012 včetně poplatků za 55,75 miliónu korun.

Na aukčním trhu se loni, podobně jako každý rok, objevilo kolem 22 000 uměleckých děl a starožitností. Nového majitele našlo téměř 10 000 z nich, tedy 43 procent. Celkový počet nabízených děl se meziročně snížil o osm procent, počet prodaných děl však zůstal zachován, díky čemuž mírně vzrostla úspěšnost.

Za více než milión korun se loni prodalo 157 děl. Tyto položky představují pouhých 1,6 procenta z celkového počtu vydražených děl, připadá na ně ale 58 procent celkového obratu. Za více než 100 000 korun se prodalo 782 děl. Průměrná cena děl prodaných na českých aukcích, bez miliónových položek, vychází na 43 000 korun. Ta podle Skřivánka vzrostla proti předchozím letům, kdy činila kolem 35 000 korun; neznamená to ale, že by rostly ceny, sběratelé si podle něj vybírají především kvalitnější artefakty.

Českému aukčnímu trhu dominuje klasická moderna, fenoménem světových aukcí je především poválečné a současné umění. Autoři ročenky o českém aukčním trhu  také zveřejnili nový Art Index, který by měl vypovídat o situaci na současné domácí výtvarné scéně. Žebříček zahrnuje stovku českých výtvarníků narozených od roku 1950, kteří se v posledních deseti letech aktivně prosazovali na české a mezinárodní scéně. Autoři indexu hodnotili právě účast na výstavách, zisk uměleckých cen, zastoupení galeriemi či výrazné umělecké počiny.

Bodování do čela Art Indexu 2014 vyneslo Jiřího Kovandu, za ním jsou Kateřina Šedá a Eva Koťátková. Mezi stovkou umělců se umístilo 48 finalistů či laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého. V první desítce je šest držitelů ceny. „Umístění finalistů v žebříčku vnímáme jako velký úspěch a také signál, že porota dokázala vybrat a ocenit ty mladé umělce, kteří dosahují nemalých úspěchů na umělecké scéně nejen u nás, ale také v zahraničí,” uvedla Lenka Lindaurová ze Společnosti Jindřicha Chalupeckého.