V úterním předpůlnočním recitálu v rámci nového festivalového cyklu Nokturna zahrál starou hudbu (Byrd, Bach, Scarlatti) i jednu soudobou skladbu Johna Webba. Ve středu večer bude zase hostem poloviny koncertu Pražského komorního orchestru, kde jako cembalista a zároveň i dirigent uvedl dvě Haydnova díla: Koncert D dur a Symfonii A dur "Ohnivou".

Hudba je jen jedna

"Mezi starou a soudobou hudbou nedělám rozdíl, je jedno, jestli vznikla v roce 1600 nebo 2000," řekl Pinnock na setkání s novináři. "Po třiceti letech, kdy jsem do loňska vedl soubor The English Concert, jsem se vrátil na dráhu koncertního cembalisty a začal tedy vyhledávat i soudobou hudbu. A našel jsem ji u mladého skladatele Johna Webba. Nemám rád takovou tu pulsující trhavou hudbu, já chci, aby cembalo zpívalo. A to Webbovo dílo Odliv splňuje."

Do Prahy si Pinnock přivezl svůj nástroj. Jak řekl, cembala vlastní dvě, jedno doma v Británii, a druhé cestovní, které se nachází převážně na německém území. Má člověka, který se mu o něj a odvoz po světě stará. Při pražském pobytu Pinnock hodlal navštívit známého českého výrobce cembal Petra Šefla a vyzkoušet si dva jeho nástroje.

Z českých cembalistů zná Zuzanu Růžičkovou. "Jsem šťasten, že jsem po dvou letech opět v Praze, výborně se mi pracuje s českými hudebníky," poznamenal Pinnock. "S Pražským komorním orchestrem to byla opravdu plodná spolupráce." K nočnímu recitálu pak přiznal, že to byl asi jeho nejpozdnější koncert. "Hrál jsem ve chvíli, kdy už jsem měl být v posteli," dodal s úsměvem.