Stará teze tvrdí, že americké město New York patří k nejfotogeničtějším aglomeracím našeho světa. Tomáš Mareček však tuto tezi překonal, když zajímavé prostory začal dokumentovat poněkud archaickým způsobem.

Zřejmě chtěl legendární město zachytit stejně legendárním aparátem. Zvolil proto klasický Polaroid SX-70, který svým anachronickým způsobem zobrazení důstojnost města ještě podtrhl.

Jenže aby ona historizující i tajemná neuchopitelnost byla opravdová, musel fotograf najít odpovídající materiál, na kterém obraz získá danou kvalitu.

Zvolil si ruční papír a na něj jednotlivé snímky přenesl. Tak jako experimentuje s fotografickými technikami, snaží se hledat i nejvhodnější formu podkladu.

Testování papíru

Mareček testuje řadu ručních papírů české výroby s odlišnou strukturou a snaží se sesadit duchovní i materiální složku do jednoho celku. Na výstavě najdeme dílo na silném paspartovacím kartónu nebo na papíře, jehož vrásnění připomíná staré prvotisky. Právě vhodně zvolený podklad dává jeho pracím neopakovatelný a originální výraz.

Člověk má dojem, že před sebou vidí zaprášené momentky dávno ztraceného města. V tom je ale krása těchto fotografií. Vytvářejí v nás nádhernou iluzi nějakého anonymního dávného a mytického města. Starobylého multikulturního Babylonu, který snad existuje jen v naší fantazii.

Potrhané koláže několika snímků, které se expresivně prolínají, barevné skvrny vytvářející tu smogový opar, tu něžné červánky na nás dýchají starými časy. Jako bychom v antikvariátu přehrabovali stohy starých pohlednic.

Fotograf Tomáš Mareček nás provází městem, které vidí jen on sám. Ani letitý obyvatel New Yorku by jej zřejmě nepoznal. Tak si ho tvůrce upravil k obrazu svému. Ale nám to přece nemusí vadit – vždyť i my sami můžeme objevovat to „svoje“ město. A není přece důležité, zda bylo jeho předobrazem právě toto americké megapolis. Pro nás samotné se v něm otevírá buď Paradise City, anebo naopak Sin City. Každý jdeme svou cestou.

Celkové hodnocení 75 %