Hlavní obsah

RECENZE: Kotík jako experimentátor

Právo, Peter Kováč

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ve Veletržním paláci v Praze je do 23. března otevřena bilance tvorby výtvarníka Jana Kotíka (1916–2002), kterou vzorně připravila Iva Mladičová.

Foto: Peter Kováč, Právo

Jan Kotík, studie rozbor barev – z výstavy v Galerii Švestka

Článek

Druhá část výstavy je nyní otevřena v Galerii Švestka v Praze. Jde o díla dosud nevystavovaná, bilance a inventura toho, co je částí malířova odkazu.

Kotík v roce 1969 opustil Prahu a žil trvale v západním Berlíně. Vystavoval mimo jiné v 60. a 70. letech na benátských bienále a v roce 1997 obdržel cenu Freda Thielera za malbu. Jiří Švestka, majitel Galerie Švestka, zastupoval Kotíka od roku 1997 jako obchodník s obrazy a po smrti autora spravuje jeho pozůstalost.

Jeho pohled na malířův odkaz je tak intimnější a výstava působí, jako bychom navštívili umělcovu berlínskou pracovnu, ovšem v uspořádané podobě. Kotík miloval spíše nepořádek a chaos.

Mnohé z toho, co je vystaveno, působí jen jako skica. Autor to však měl za plnohodnotné umění a zkoušel, zda se dílo i v této „rozpracované“ podobě samo prosadí. Zvláštní jsou třeba tzv. vyklápěčky, kdy obrazovou plochu rozřízl, část kompozice ohnul do prostoru – a z malby jsou náhle reliéfy.

Kotík byl přemýšlivý typ, měl nepokojnou hlavu a stále něco promýšlel. Švestkova bilance je ponorem do jeho kreativního myšlení. Vracel se k otázce působení barvy, prostoru, harmonie, kontrastů.

Výstava dokládá, že touha objevovat není omezena jen na dobu mládí. Většinu představených děl totiž vytvořil Kotík jako sedmdesátník a osmdesátník.

Celkové hodnocení 80 %

Jan Kotík: Bez názvu

Galerie Švestka, Praha, do 23. března

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám