Členové buňky Uwe Bonhardt, Uwe Mundlos a Beate Zschäpeová údajně v letech 2000 až 2007 spáchali po celém Německu deset vražd, převážná většina obětí byli lidé tureckého původu. Trojici jsou také připisovány dva bombové útoky v přistěhovaleckých čtvrtích Kolína nad Rýnem v letech 2001 a 2004, které si vyžádaly 23 zraněných, a dále 15 případů přepadení bank.

Látka nyní láká umělce. „Není třeba dělat hru o tom, že nacisté jsou zlí. To je prostě jasné,“ řekl týdeníku Der Spiegel Lothar Kittstein, jehož drama o členech NSU začne od února uvádět jedna z předních divadelních scén ve Frankfurtu nad Mohanem. „Já chci ale vědět něco jiného. Co byli zač? Co je spojilo? A kde se v nich vzala ta touha po násilí?“ doplnil Kittstein.

Jako z Hollywoodu

V připravované hře se chce Kittstein věnovat i tomu, že podle něj NSU nezapadá do německého společenského prostředí. „Ti tři sice byli neonacisté, ale jejich příběh působí překvapivě neněmecky. Jsou jako z filmu Takoví normální zabijáci, jejich příběh působí americky,“ řekl Kittstein.

Zatímco Kittsteinova hra pro frankfurtské divadlo se bude zabývat přímo trojicí neonacistů z NSU, zpracování látky pro divadlo v Karlsruhe pod vedením režiséra Jana-Christopha Gockela se zabývá srovnáním činnosti NSU s jinými extremistickými činy od 30. let minulého století po současnost. „Hlavní otázkou je, co žene člověka k pravicovému extremismu a k rasově motivované vraždě,“ řekl Gockel, jehož hra se začne uvádět v březnu.

Beate Zschäpeová a Uwe Böhnhardt na archivním snímku

Beate Zschäpeová a Uwe Böhnhardt na archivním snímku

FOTO: Reuters

Do poloviny roku se na velkých scénách v Mnichově a v Kolíně nad Rýnem objeví další dvě hry inspirované případem NSU. Obě se věnují společenskému pozadí spojenému s vraždami přistěhovalců a tomu, jak předsudky spojené s tureckou menšinou v Německu vedly pozorovatele případů k mylnému závěru, že vraždy jsou důsledkem vyřizování účtů mezi tureckými rodinami.

Právě v okolí obětí vyšetřovatelé původně hledali pachatele zločinů, a rasový motiv původně vůbec neprověřovali, za což dnes čelí kritice. NSU se podařilo policii odhalit až v roce 2011. Mužská část buňky ale spáchala před zatčením sebevraždu – zadržet se podařilo pouze Zschäpeovou. Ta stojí spolu se čtveřicí údajných podporovatelů NSU od loňského května před soudem v Mnichově, který by měl trvat nejméně do konce letošního roku. Hrozí jí až doživotní vězení.