Článek
Jak vás deset let s Glasvegas změnilo?
Myslím, že i psychologovi by zabralo dlouhou dobu, než by na to přišel. Řekl bych, že jsem uvolněnější, než jsem býval, když jsem ještě neměl kapelu. Nebavila mě má práce a většinu dne jsem snil o tom, že dostaneme nahrávací smlouvu a projedeme svět. Jsem jeden z mála šťastných, komu se to splnilo. Proto si vážím toho, co mám, a jsem šťastnější člověk.
Vaše eponymní debutové album sklidilo v roce 2008 velký úspěch. Je pro mladé hudebníky těžké vyrovnat se se slávou?
Nemůžu mluvit za všechny, ale my jsme vždy věřili, že se naše hudba dostane k lidem. Trochu jsme se tedy na to, co přijde, připravili. Na všechno jsme ale připraveni nebyli, a proto jsem měl i trochu temnější chvilky. Záleží to na jednotlivcích. Dokud se bavíte a nikomu neubližujete, vedete si dobře.
Jaké vzpomínky z vašich začátků si hýčkáte?
Těch je mnoho. Dominuje mezi nimi naše první cesta do Japonska. Přistáli jsme v Tokiu, jeli do hotelu v centru a o něčem jsme se hádali. Nepamatuji si o čem, protože když jsme vjeli do města, byli jsme unešení. Já jsem do té doby moc necestoval. Když jsem ale viděl všechna ta světla, značky a slyšel jsem ty zvuky, byl jsem nadšený. Hudba, kterou jsme složili na východě Glasgow, nás dostala na druhou stranu světa, do tak exotické země, jako je Japonsko.
Cestování je jedna z nejdůležitějších věcí, kterou mi kapela dala. Kdybych nebyl v Glasvegas, nikdy bych neviděl Velkou čínskou zeď, operu v Sydney nebo další úžasná místa.
Co víc vám kapela dala?
Máme štěstí, že jsme díky kapele získali hodně dobrých přátel. Když jsme začínali, chodili někteří lidé na každý koncert. Hodně jsme se s nimi setkávali a z fanoušků kapely se brzy stali naši přátelé.
Je naopak něco, o co vás vaše hudební kariéra ochudila?
Není toho mnoho, o co bych kvůli kapele přišel. Jediná věc je, že občas promeškám narozeninové oslavy nebo svatby, protože jsem v cizině. Ale je to jen malá cena za všechno to dobré.
Dnes hodně kapel vydává alba na malých labelech nebo si je vydávají samy. Vy jste naopak podepsali smlouvu s kolosem BMG, přestože jste se už dříve nepohodli s nahrávací společností Columbia. Jaké jsou v dnešní době výhody takového kontraktu?
Když jsme nahráli poslední album, měli jsme mnoho různých nabídek a možností, jak ho vydat. Pro BMG jsme se rozhodli, protože nám umožnili dostat desku k mnoha lidem po celém světě. Máme fanoušky v různých zemích a dostat k nim album, na kterém jsme tvrdě pracovali, by bylo bez firmy těžší. Možná v budoucnosti zkusíme i jinou cestu, ale nyní jsme spokojeni.
Aktuální album Later... When The TV Turns To Static má dobré recenze, na rozdíl od předchozích dvou se ale nedostalo do první desítky britské hitparády. Proč si myslíte, že to tak je?
Na to je těžké odpovědět. Jsme na album a na písničky, které na něm jsou, velmi pyšní. Když je hrajeme naživo, všichni je hltají. O prodejích se snažíme moc nepřemýšlet, protože když to moc řešíte, může to omezovat vaši kreativitu a můžete začít hrát trochu jinak, než byste ve skutečnosti chtěla. Jsme spokojeni s tím, co máme, a těšíme se na budoucnost.