Je Dan Bárta zajímavý člověk? Určitě. Jde o osobitého muzikanta, zpěváka, textaře, který si vydobyl uznání svou tvorbou. Nemá rád rozhovory do médií. Rád má naopak vážky a svou dceru. To je zhruba suma informací, s níž by si fanoušek Bártovy hudby (bez hlubšího zájmu o jeho osobu) vystačil.

Jenže kniha jde samozřejmě dál. Dočtete se v ní o zpěvákových názorech na boha, mimozemskou civilizaci nebo stranu TOP 09. Pokud je to právě to, co byste o něm rádi věděli, pak je to zřejmě text určený pro vás. Ani v takovém případě se ale nejspíš při čtení neubráníte občasnému podivení, co vedlo oba autory k jeho publikaci.

Skočdopole v úvodu píše: „Napišme skypový rozhovor, napadlo nás dokonce. A taky že jo.“ Žvaniti fér se otázkami drží vytyčených témat jen velmi volně, což je možná vedeno záměrem navodit bezprostřední atmosféru, nechybí dobré, ale drobné postřehy, zkratky a fórky. Ty se ale po pravdě vyskytují v mnoha internetových konverzacích.

Zajímavé jsou pasáže, kde Bárta zařazuje část svého textu nebo dopisu. Tady se čtenář chytí, je zaujat. Jenže tohle není kniha Bártových textů. Musí se dál konverzovat, přičemž je zřejmé, že se oba pánové při psaní bavili o dost víc než ti, kteří po nich ten slovní ping-pong čtou.

Zpěvák Dan Bárta.

Zpěvák Dan Bárta.

FOTO: Právo - Petr Horník

Rámec, jenž by mohl pomoci tomu, aby se na jejich vlny dokázal naladit i někdo třetí, se textu snaží dodávat poznámky, které před každým datem konverzace sdělují, co se stalo ve světě a v Česku.

Bárta se Skočdopolem se někdy daných událostí dotýkají, ale dělají tak zpravidla zběžně a povrchně. Názory jednoho ani nejsou druhým rozporovány. Nedochází k opravdovému dialogu. Slova jen tak prošumí internetovým kanálem, aniž by po sobě něco zanechala.

Po dočtení tak převládá dojem, že se oběma mužům povedlo utužit vzájemné přátelství. Bárta je pohotový. Se Skočdopolem si rozumějí. Co dalšího si z toho však mají vzít čtenáři, není jasné.

Petr Skočdopole: Žvaniti fér
Druhé město, 192 stran, 249 korun

Celkové hodnocení: 40 %