Abbado během své dlouhé hudební kariéry řídil nejslavnější světová tělesa včetně Vídeňské a Berlínské filharmonie, kterou vedl po smrti legendárního Herberta von Karajana. Několikrát vystupoval i v České republice.

Propagátor klasické i současné hudby Abbado si uznání vydobyl svým citlivým přístupem, čistým a originálním provedením i velkou imaginací. Světová auditoria mnohokrát oslnil objevným přednesem hudebních velikánů, například Mozarta, Beethovena, Brahmse, Mahlera, Mendelssohna, Schuberta či Ravela, na repertoár se ale nezdráhal zařadit i autory 20. století včetně Albana Berga či svého přítele Luigiho Nona.

Syn houslového pedagoga se narodil v roce 1933. Studoval klavír a skladbu v Miláně a dirigování ve Vídni u Hanse Swarowského. Mezinárodní kariéru odstartovalo jeho vítězství v newyorské soutěži o cenu Dimitriose Mitropulose v roce 1963.

Od konce 60. let do roku 1986 byl Abbado uměleckým ředitelem proslulé milánské opery La Scala. Na počátku 70. let si rovněž stoupl za dirigentský pultík Vídeňské filharmonie, kterou později vyměnil za orchestr vídeňské Státní opery. V čele berlínských filharmoniků pak stál od roku 1989 do roku 2002. Abbado byl loni v srpnu italským prezidentem Giorgiem Napolitanem jmenován doživotním senátorem, krátce nato se ale zcela stáhl z veřejného života a bojoval s nemocí.