Malé knihy o míru

Ladislav Řezníček, pražský rodák, žijící dlouhá léta v Norsku, představil v Praze překlad části knihy Jahna Otto Johansena Romové, nejpronásledovanější menšina v Evropě.

Johansen, norský novinář, který rozhodně vystoupil v roce 1968 proti sovětské invazi do Československa, se v ní zabývá historií útlaku romského etnika. Řezníček vybral a přeložil z jeho knihy Cikánský holocaust partie dotýkající se střední Evropy (včetně diskutovaných táborů v letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu).

Výtah z publikace je čtvrtým svazečkem Edice Míru, kterou vydává nakladatelství Biblioscandia (s místem vydání Praha, Oslo a Řím). Drobné knížky z této řady připomněly postavu pražské laureátky Nobelovy ceny Berty Suttnerové a osobnost norského spisovatele a zastánce práv malých národů z přelomu 19. a 20. století Björnstjerne Björnsona.

Nejpůsobivějším svazkem, který vytvořil L. Řezníček, je knížka Oblak a mrákota. V češtině a v angličtině se v ní prolínají texty Dvořákových Biblických písní s kronikářsky stručnými řádkami z deníku prostého vojína Andrýska, který prošel infernem první světové války.    

Květa Legátová: Posedlá a jiné hry

Dnes právem doceněná Květa Legátová (vl. jménem Věra Hofmanová, 1919), jejíž Želary i Jozova Hanule získaly uznání literární i filmové, se věnovala od mládí (nejdříve pod pseudonymem Věra Podhorná) hlavně rozhlasovým hrám. Bylo jich přes čtyřicet a více než polovina z nich byla realizována rozhlasem, televizí i na divadle. Po srpnu 1968 ale psát nemohla. Její dramatická tvorba byla knižně poprvé představena výborem osmi her Pro každého nebe (2003). Nyní nabízí Osm dialogů, jak je sama nazývá. Těžko určit, kdy je napsala, nedatovala je a doby jejich inscenace jsou často desetiletí vzdáleny od současnosti. Přesto jsou zážitkem, vytvářejí jednotný celek spojený moderní poetikou, situacemi s absurdními rysy a autorčiným kritickým dialogem s dogmatickým myšlením.               

Paseka, 168stran, 189Kč