Jak byste popsal nadcházející pražský koncert?

Bude to multimediální představení, kde bude znít hudba Kraftwerk k filmům Kraftwerk. Přinese průřez naší tvorbou za nějakých třicet pět let existence. Motivy z nejstarších desek se objeví zakomponované do jiných skladeb.

Nyní jezdíme a vystupujeme s mobilní jednotkou, takže jsme schopni kamkoli cestovat, ale hlavně můžeme skladby prezentovat tak, jak byly složeny a ještě v jejich rámci improvizovat a přepracovávat je do nové podoby.

Proč jste se loni po dlouhé pauze rozhodli vrátit s novým albem?

Lidé to možná nezaznamenali, ale my stále pracujeme ve svém elektronickém studiu Kling Klang. V posledních letech jsme především převáděli veškeré nahrávky i zvuky do digitální podoby, kterážto namáhavá studiová práce nám zabrala několik let. Na remasterovaných albech, která letos vycházejí, jsme se snažili dosáhnout co nejvyšší kvality. Proto nás nebylo tolik vidět, a tak si lidé mysleli, že jsme skončili s vlastní tvorbou, ale není to pravda, Kraftwerk představují kontinuální proces, rozvíjí koncept živé elektronické hudby.

Co jste v poslední době vytvořili?

V roce 1998 jsme vydali koncertní desku s živě natočenými elektronickými kompozicemi. Po jeho vydání jsme hodně hráli, absolvovali jsme světové turné. Pak jsme skládali hudbu pro Expo 2000 v Hannoveru (v roce 1999 vyšla na singlu - pozn aš.) a pokračovali jsme v práci na albu Tour de France Soundtracks, které vyšlo loni, když Tour slavila sté narozeniny. Rozvíjeli jsme na něm koncept, který pocházel z roku 1983, kdy jsme natočili jen stejnojmennou píseň: Na Tour de France jsme pracovali s Florianem Schneiderem a s jedním přítelem ve Francii, který psal texty. Bylo to jako psát filmový scénář.

Proč myslíte?

K umělecké tvorbě přistupujeme komplexně, jde vlastně o film v hudbě. Tak je pojata i Tour de France. Album představuje soundtrack k slavné cyklistické soutěži, který zahrnuje pohled zvenčí, ovlivněný řadou filmů, které jsme viděli. Ale je tu i pohled zevnitř, dokonce i zevnitř lidského těla, použili jsme zvuky dechu, tepu srdce a pracovali se záznamy EKG. Ty jsme využili ve skladbě Elektro Kardiogramm. Chemii lidského těla jsme se věnovali ve Vitaminu a v Regeneration. Album má mnoho aspektů a je na něm použito hodně techniky, která ovlivnila hudbu.

Co vás zaujalo na tématu Tour de France?

Objevuje se v něm vztah člověka a stroje, Tour má v sobě obrovskou poezii a harmonii, propojení mužů a strojů, vyrovnanost rytmu. Našli jsme i konsensus s hlavní ideou závodu - jít pořád dopředu. Zaujala nás však také i stoletá historie obdivuhodné akce a její organizace. Podílí se na ní tolik lidí, víme, co pro ně znamená, jak jí žijí. Je to vlastně obrovský polyfonní orchestr.

Vztah člověka a stroje vás hodně zajímal. Ještě stále platí, že ne vy, ale stroje hrají vaši hudbu?

Tvrzení souviselo s konceptem alba Die Mensch-Maschine, ale ve skutečnosti je to tak, že my hrajeme na stroje a stroje pak hrají hudbu. Je to přátelský vztah.

Nevidíte ve strojích nebezpečí, které může zbavit hudbu lidskosti?

My jsme velcí přátelé, roboti s námi jezdí, máme je na pódiu. Hudba, ani ta elektronická, nepředstavuje zbraň.

Celý rozhovor uveřejní páteční právo. Kraftwerk na něm zmíní o svém pohledu na digitální zvuk, i o názoru na stará alba nebo o vztahu k výtvarnému umění.