RECENZE: Poctivý pop Zdenky Predné

Amulet je její čtvrté album. Z velké části si pro ně napsala hudbu i texty a tvrdí, že je to osobní nahrávka, dílo, které odkazuje na její rodné město Banská Štiavnica. Většina z jedenácti písniček pak vznikla pod producentskou taktovkou Martina Šrámka a Andreje Hrušky.

Predná je velmi dobrá zpěvačka. Má zapamatovatelnou barvu hlasu, příjemnou jak v písničkách volnějších, tak ve skladbách svižných. Pohybuje se povětšinou v popovém ranku, ovšem její skladby nejsou v melodice násilně vykalkulované.

Její pop je přirozený, oblažuje ho lehkost pěveckého výrazu i schopnost napsat písničkám jednoduché a zde i osobní texty.

Walk In My Shoes, duet s Vojtěchem Dykem, zní moderně, za jeho popovou maskou šumí funkový řád, melodická linka je jasná, strhující. V té skladbě je razance mládí, přesně ta nálada, kterou česká i slovenská scéna aktuálně potřebují. Dvakrát škoda, že vedle slovenských textů na desce je tenhle v angličtině, čímž se filozofii alba pohříchu vcelku razantně vzdaluje.

Predná o svém talentu přesvědčuje i v příjemné popůvce Dýcham či osobité Kam ma nesie, kterou pro ni napsala Jana Kirschner a je to patrné hned při prvním poslechu.

Mohla si naopak odpustit zvukové experimenty Výčitka a Disco, které jsou na albu zařazeny jako bonusy. Až násilně totiž narušují jeho celkovou pozitivní atmosféru.