Jethro Tull zažili největší slávu v sedmdesátých letech, jejich písně totiž dokázaly oslovit jak příznivce folkrocku, tak publikum tvrdého rocku i vyznavače náročnějšího art rocku. Původně bluesová skupina ve své tvorbě všechny tyto prvky spojovala. Její alba byla často koncepčně laděná, ovšem s výjimkou Thick As A Brick a A Passion Play se sestávala z písniček, které se mohly osamostatnit. Řada z nich se stala hity, což platí o důrazném Teacherovi Locomotive Breath z jejich nejúspěšnějšího alba Aqualung, ale i o smutném vyznání Too Old To Rock´n´roll, Too Young To Die.

V závěru dekády skupina více akcentovala folkrockové aspekty, které dominovaly především albu Heavy Horses. Minstrel In The Gallery se zase nesl v duchu středověké huby, hlavní postava skupiny zpěvák a flétnista Ian Anderson se rád stylizoval do role středověkého pištce.

Po nástupu punku a nové vlny sláva Jethro Tull ustupovala, i když album Crest Of A Knave z roku 1987 skupině přineslo cenu Grammy v kategorii nejlepší výkon oblasti hard roku a heavy metalu. Své příznivce má skupina až dodneška mezi vyznavači folkrocku.

Jethro Tull zaujali Čechy

V České republice byla skupina vždy velmi populární. Její hudba dokázala zasáhnout nejen vyznavače hard rocku, ale také lidé, jimž byl blízký folk. Mnohým také konvenovala image rozervaných předčasně zestárlých vandráků. Od devadesátých let se proto Jethro Tull do České republiky pravidelně vracejí. Na koncertech žijí z minulé tvorby, hrají především z dob své největší slávy. Jejich výkon je však není tak jiskřivý, jako byl na vynikajícím koncertním dvojalbu Bursting Out z roku 1978.