Román Mlsoun je však autorovou poctou klasickému stylu vyprávění, a to včetně konce, na McEwana nečekaně vstřícného.

Hlavní hrdinka Serena, která v 70. letech pracuje pro britskou MI5, dostane za úkol přesvědčit mladého prozaika Toma, aby se zúčastnil programu pro začínající autory.

Program vypadá na první pohled nevinně, jako podpora talentů, ale za penězi se skrývá vedlejší zájem – ovlivnit autory tak, aby psali protisovětsky nebo alespoň prozápadně.

Serena se do Toma zamiluje. Ten začíná psát novelu, která však není k Západu shovívavá ani trochu…

Jak upozorňují mnozí zahraniční recenzenti, postava Toma skutečně připomíná začátky samotného McEwana. Libuje si v tématech chaosu, zmatku, perverzí. Experimentuje s formou. Nic, co by MI5 potěšilo.

McEwan nechává Toma se Serenou často debatovat právě nad otázkou podoby románu – zatímco Tom chce hledat méně obvyklé cesty, Serena tvrdí, že ji autorské hříčky na efekt nudí. A není těžké uhodnout, komu z nich dává v Mlsounovi za pravdu samotný autor, který se sám v devadesátých letech odklonil od experimentu a začal dávat větší důraz na zápletky a charaktery hrdinů.

Dvě roviny

I tady McEwan místo formálních her využívá spíše civilní motiv s několikanásobným sledováním. Postava sleduje postavu, která sleduje někoho jiného…

Kniha tak funguje ve dvou rovinách – jako dobrý špionážní román (jak by ho nejspíš nazvala Serena) i coby polemika s literárními výstřelky (jak by knihu nejspíš vnímal Tom).

Pokud znáte Nevinného, jinou autorovu knihu ze studené války (s brutální zápletkou), budete dost jistě překvapeni. Mlsoun je vtipný, ironický a velmi zábavný. V tom nejlepším slova smyslu.

Jedna z postav ve vedení MI5 zklamaně říká Sereně: „Podvolili jsme se nesmírnému tlaku a začali jsme zaměstnávat ženy. Výsledky vypadají víceméně tak, jak jsme předpokládali.“

Těžko říct, jestli se sám autor podvolil nějakému módnímu tlaku, ale výsledek je každopádně moc dobrý, minimálně pro ty, kterým není cizí serenovský způsob vnímání textu.

Ian McEwan: Mlsoun
Odeon, překlad Ladislav Nagy, 336 stran, 329 korun

Hodnocení 80 %