Článek
Je tedy třeba podotknout, že Doherty je považován za velice talentovaného hudebníka, interpreta i textaře, což dokázal i na aktuálním albu Sequel To The Prequel.
Na to, jestli je tedy více svérázný umělec než rozmazlený floutek, se přišli fanoušci v pondělí večer podívat do pražského Lucerna Music Baru opravdu v hojném počtu.
Devět stovek párů očí se vpíjelo do pološera kolem pódia a očekávalo, kdy to přijde. Babyshables nastoupili na scénu tak nějak mimochodem, jako by se jich koncert ani netýkal. Doherty chvíli lajdal nezúčastněně mezi ostatními muzikanty a díky tomu atmosféru v kotli ještě vybudil. A když pak uchopil mikrofon, aby začal zpívat úvodní Delivery, leckterá z přítomných paní a dívek ztratila jistotu v kolenou.
Ke zvláštní situaci došlo po pár skladbách, když kdosi z davu podal hezounkovi Dohertymu album Banjo Bandu Ivana Mládka Nashledanou!. Jakpak se budou asi Britové tvářit, až si pustí skladby Jožin z bažin, Kráva v mlékárně nebo Blues kladeče lina? Zdálo se však, že tato mimožánrová vsuvka vystoupení spíše ozvláštnila. Koneckonců kapela sahala také do rozličných hudebních žánrů a umně citovala pop punk, ska music nebo garážový rock.
Doherty však působil po celou dobu vystoupení tak, že je naprosto mimo a bloudí v nějakém svém vlastním světě. Zbytek kapely sice zachraňoval situaci, jak se dalo, ale chvílemi měl pozorný posluchač dojem, že každý ze členů souboru si tak trochu hraje svůj vlastní koncert. Ve výsledném efektu to vlastně ani nevadilo. Projev Babyshambles byl rozháraný a působil trochu „divně“. Jenže v tom tkvělo určité kouzlo. A když Doherty na závěr v přídavku Fuck Forever vytrčil do prostoru klubu prostředník, celý dojem z koncertu shrnul do jednoho jediného výmluvného gesta. Babyshambles zkrátka můžete buď bezmezně milovat, anebo upřímně nenávidět.
| Babyshambles |
|---|
| Lucerna Music Bar, Praha, 9. prosince 2013 |