Nezvolil původní více než tříhodinovou verzi skladby, ale přiklonil se ke kombinaci třech zkrácených verzí přímo od autora - a došel tak k čistým dvěma hodinám hudby.

K dispozici měl skvělý sólistický kádr: sopranistku Evu Urbanovou, mezzosopranistku Bernardu Finkovou, tenoristy Aleše Brisceina, Stanislava Matise a basistu Petera Mikuláše. Přesto, že jejich party jsou mimořádně obtížné (obsahují časté velké intervalové skoky), zvládli vše na jedničku a proto se můžeme těšit, že z tohoto večera vznikne unikátní nahrávka na CD. V případě Svaté Ludmily se tak stane přesně po 42 letech.

Absolutorium patří samozřejmě České filharmonii, která pod Bělohlávkovým srozumitelným a nekompromisním gestem předvedla to nejlepší, co v ní je. Vysoce muzikální projev spojený s veškerou myslitelnou technickou přesností byl stejně tak dílem inspirovaného a velmi motivovaného dirigenta, pro nějž je Svatá Ludmila "srdeční" záležitostí. Velkou oporou mu byl Pražský filharmonický sbor (sbm. Jaroslav Brych) se svou brilantní schopností velkých dynamických kontrastů a celkové pružnosti.

Sečteno a podtrženo - Svaté Ludmile vládla vroucnost, vznešenost a interpretační dokonalost.