Díky aktivitě svého syna, novináře Alexe Švamberka, napsal na sklonku života mimořádně působivou reportáž o svém pobytu coby překladatele při dohlížení na příměří, repatriaci zajatců i na práci Dozorčí komise.

Patřil do druhé skupiny útvaru 9999, která pod velením generála Josefa Hečka odjela na Dálný východ 12. června 1954.

Cestou bývalých ruských legionářů se přes Sibiř dostali k 38. rovnoběžce a hned viděli zkázu, která si na obou stranách vyžádala čtyři milióny mrtvých a raněných. Krátery podél tratě na Korejském poloostrově zaplněné vodou, lazaretní vlaky se zraněnými korejskými vojáky a čínskými dobrovolníky, zničené domy, lidé v zemljankách, to vše připomínalo urputné boje.

Zpočátku tři stovky, později desítky československých vojáků a diplomatů se musely naučit zvolání „čchekcho kunde“, což znamenalo český voják – poznávací heslo vůči strážným.

Je zásluhou Alexe Švamberka, že se vydal za hrstkou žijících pamětníků, kteří byli ochotni vzpomínat i vyprávět mu o své službě. O zpravodajcích a třeba i o osobnosti zubaře Ludvíka Součka, který čerpal inspiraci pro své budoucí sci-fi příběhy. O chvílích, kdy jim bylo slíbeno šest měsíců pobytu, které se měnily na měsíců šestnáct i více. Na chvíle, kdy se jeden důstojník, pod dojmem dopisu manželky oznamující rozchod, rozhodl pro sebevraždu. Naštěstí přežil, hlavně díky péči v nemocnici na americké lodi.

Působivá je vzpomínka na rekonstrukci letecké bitvy z února 1955, které se zúčastnilo dvanáct amerických letadel doprovázejících průzkumný letoun a osm Migů 15. Odhozené přídavné nádrže amerických letadel si lidé hned rozřezali a proměnili v chybějící nádobí, které jim však naši vojáci museli coby „předmět doličný“ zabavit.

Po rozdělení Československa si severní část Koreje nepřála účast našich zástupců, kteří 9. dubna 1993 svou misi skončili. Je dobře, že vojenská historie získala takové osobní svědectví.

Alex Švamberk, Jaromír Švamberk: Nasazen v Koreji
Gutenberg, 290 stran, 345 Kč

Celkové hodnocení: 85 %