“Neříkám si: proboha, zase musím jít dělat Gandalfa. Tak jsem to nikdy necítil. Ty příběhy jsou tak nádherné a produkce a herecké složení se tak mění, že se moc rád vracím na Nový Zéland. Vůbec to nebyla nudná práce,” svěřil se McKellen.

“Co se mi na Gandalfovi nejvíc líbí? Je oblíbený, protože je vždy na straně Středozemě, to je jeho práce. Udělá vše, aby Středozemi varoval před nebezpečími a řešil je. Dělá chyby, ale vždy má dobré úmysly. Myslím, že jeden z nejvíce vypovídajících momentů v tom prvním filmu nastal, když Bilbo nabídl Gandalfovi prsten a ten řekl: 'Ne, ne, ne, mně to nedávej. Dokonce ani mně nemůžeš věřit,' tak je mocný.”

„Takže má lidské slabiny, ačkoliv to není člověk. Je mu 7000 let, byl tu vždycky. Na to jako herec nemůžete myslet, být věčný není něco, co byste mohl skutečně přijmout za své. Vlastně se mi na Gandalfu Šedém nejvíce líbí, jak je lidský. Rád se napije a zakouří si, miluje hobity a rád je v Hobitíně. Je to bytost, které můžete důvěřovat. Pro ty nejmladší je něco jako dědečkovská postava,” popsal svou postavu.

„Málokdy se stává, že si zahrajete postavu, která se jen nesnaží být dobrá, ale je dobrá. Říká se, že nejlepší role jsou záporné, a pár jsem jich ve filmu i na divadle hrál, ale na Gandalfovi není nic záporného. Je to skvělý vzor pro mladé.“

Hobiti a Gandalf

„Hobity si představujeme jako obyčejné chlápky z ulice. Jsou malí, trochu nenasytní, občas líní... Ale na rozdíl od jiných čarodějů Gandalf pozná, že jsou oddaní a mají vnitřní sílu, kterou ostatní přehlédnou kvůli jejich fyzické podobě a chování. Ví, že někdy je prostě potřeba, aby obyčejný hobit udělal vše, co umí,” vysvětlil herec, který obdivuje kolegu Martina Freemana (Bilbo).

Martin Freeman ve filmu Hobit: Šmakova dračí poušť

Martin Freeman ve filmu Hobit: Šmakova dračí poušť

FOTO: Warner

„Martin Freeman do toho jako herec vnesl enormní profesionalitu. Jsem opravdu jeho fanoušek, nejen ve filmu, i v divadle. Sleduju ho už roky a byla radost se od něj něco naučit a stát se jeho kamarádem. Je to velmi, velmi talentovaný herec... Když hrajete vysokou postavu uprostřed malinkých hobitů, problém je, že vlastně málokdy hrajete s nimi, jste oddělen z technických důvodů. To mě mrzí, protože se Bilbovi sotva podívám do očí více než jednou dvakrát. Bylo to stejné jako s Elijahem Woodem (Frodo). Musel jsem se vždy dívat pod Elijahův obličej, aby bylo věrohodné, že jsem vysoký. To jsou takové směšné blbinky,” dodal.