Hlavní obsah

RECENZE: Brett Anderson utáhl koncert svých Suede i na kolenou

Právo, Jaroslav Špulák

Není žádné velké umění vrátit se na scénu po letech nebo přijet kamsi úplně poprvé a uchvátit fanoušky, kteří kapelu milovali a milovat budou. Takoví přišli v sobotu večer do Velkého sálu pražské Lucerny, aby přihlíželi prvnímu českému vystoupení britské skupiny Suede.

Foto: Michal Doležal, ČTK

Suede hráli ve Velkém sále pražské Lucerny. Na snímku je frontman skupiny Brett Anderson

Článek

Umění naopak je představit se na koncertě ve formě, která vůbec nenapovídá, že se tahle londýnská pětice nejvíce vytáhla v krásných devadesátých letech, kdy spoluvytvářela šablonu britpopu, a že si pak dala na sedm let pauzu, po které se vrátila s velice slušným albem Bloodsports (2013) a ještě k tomu nezapomněla na atributy skutečného živého vystoupení.

Zpěvák Brett Anderson přivedl své hudební druhy na pódium s baladou Still Life, akustickou kráskou, jež uzavírá album Dog Man Star z roku 1994. Potom ale Richard Oakes odložil akustickou kytaru, vyměnil ji za elektrickou a na pódium dorazili i další tři členové formace, aby všichni pospolu ráz vystoupení změnili.

Suede se dostali do rock’n’rollové nálady, kterou definovali zpěvnými písničkami, razancí jejich provedení a také pěveckým výrazem Andersona, dost jasným na to, aby měl posluchač dojem, že s přehledem zpívá tak, jako na albech.

Foto: Michal Doležal, ČTK

Suede při pražském vystoupení v pražské Lucerně 16. listopadu 2013

Došlo na skladby z devadesátých let, tedy období, kdy Londýňané shlíželi na ostatní z nejvyšších pater hitparád a plnili haly i první stránky ostrovních hudebních časopisů, a také na novinky z letošního počinu Bloodports, které si ve svých koncertních verzích v ničem nezadaly se staršími písničkovými sestrami.

Koncert měl spád a Anderson navíc prokázal, že je nesmírně přesvědčivý frontman. Na hraně pódia si často klekal nad hlavami diváků a dovoloval jim plácat ho uznale po ramenou, potom se vypravil k přízemnímu balkónu, po němž šplhal s dovedností pavouka (však ho svou postavou také trochu připomíná) a tiskl si pravici s fanoušky, kteří mu chtěli poděkovat za všechno, co pro jejich život udělal.

Později se ještě ponořil do baladických okamžiků, které odzpíval často v kleče a nesmírně emotivně, a na důkaz toho, že si pražský koncert užil, zdvořile poděkovat a několikrát při zpěvu radostně povyskočil.

Netřeba pochybovat o tom, že ti, kteří na Suede přišli (a byla jich více než polovina kapacity sálu), si koncert užili méně.

Suede

Suede Lucerna, Praha, 16. listopadu

Celkové hodnocení: 75%

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám