Ve volném pokračování s názvem Utajovaný projev pak čtenář společně s Děmidovem přihlížel formování Chruščovova zásadního projevu z roku 1956, tedy tři roky po Stalinově smrti. V poslední knize musí agent čelit ráně největší, a to ztrátě milované manželky Raisy.

Autor rozdělil knihu do několika oddílů, které dělí poměrně dlouhé časové odmlky. Nejprve odvypráví příběh seznámení Lva s budoucí ženou. Pak přeskočí do roku 1965, kdy Lev už není členem moskevské tajné policie a společně s Raisou vychovávají dvě adoptované dcery (chybějící období doplní děj z Utajovaného projevu, ale pro návaznost děje není tato znalost důležitá).

Obě dcery a manželka jsou zařazeny do delegace Mezinárodního mírového turné studentstva. Společně s ostatními mají odjet do Spojených států, kde přispějí k budování obrazu Sovětského svazu coby bezchybné země. Společně s delegací cestuje pak mnoho zvědů a agentů, kteří čekají na vhodnou příležitost nachytat nepřítele při sebemenší chybě. Americká strana je vybavena podobně dychtivým aparátem…

Smithovy příběhy se snaží nebýt černobílé. Chyba je na obou stranách. Ani sám Děmidov si po zavraždění manželky nemůže být jistý, jestli za tím stojí Sověti nebo Američané. Schopny by toho byly rozhodně obě strany. O něco podobného se ve svých špionážních románech snažil John le Carré, jehož popisovaný svět také nebyl přísně bipolární ve smyslu dělení na dobré a zlé. Ačkoli by se chtěl Lev pomstít, nemůže opustit Sovětský svaz. Je bezmocný, paralyzovaný, zlomený.

Autor pak opět poskočí v ději a představuje Kábul v roce 1980, kde Děmidov už jako zestárlý, zkušený agent dostává za úkol cvičit Afghánce. Tak velkorysé časové a místní skoky jsou lákadlem a zároveň slabým místem románu – autor rychle načrtne geopolitickou situaci v míře, aby se čtenář v ději sice neztratil, ale aby zase nevznikl prostor pro kladení všetečných otázek ohledně některých zjednodušeně vykládaných fakt.

Navíc jak stránky postupně ubývají, sílí tendence dělat z hlavního hrdiny to, čeho se předchozí dva thrillery úspěšně vyvarovaly – neporazitelného bojovníka, jenž vyvázne ze všech situací a ještě přitom stihne utrousit nějakou zábavnou poznámku.

Zatímco komunistický civilní James Bond by v předcházejících dílech čtenářsky neprošel, tak ke konci Agenta 6 zesílí Děmidovovy schopnosti, tedy jakmile ze sebe oklepe poslední zbytky stranické ideologie.

Všechny nejasnosti se nakonec k Děmidovově spokojenosti po letech rozpletou, ale je otázkou, jestli z toho bude mít stejné potěšení i čtenář.

Tom Rob Smith: Agent 6
Knižní klub, překlad Ivan Ryčovský, 445 stran, 349 korun.

Celkové hodnocení: 70 %