Ve srovnání s úvodním koncertem v pražské Tipsport Areně ubylo zbytečných řečí. Bílá je na pódiu silná svou osobností a k dobru věci si již odpouští poněkud zdlouhavé výroky o vděčnosti a pokoře, kterou k divákům, místu koncertu a své kariéře cítí.

Však jí to přidalo na síle. V Pardubicích jí diváci poprvé aplaudovali vestoje za to, jak zazpívala Vyznanie z repertoáru Mariky Gombitové. Poctili tak nejenom samotnou písničku, ale i ve srovnání s originální verzí slovenské zpěvačky větší dravost, kterou jí Bílá dala. Další aplaus následoval v závěru koncertu.

Prázdné už nejsou ani chvíle, kdy se Bílá v zákulisí převléká. Na pódiu se totiž stále cosi děje, přibyl například její funkční nástup k dvojici tanečníků, která předtím „nucenou“ pauzu vyplnila svým sólovým číslem.

Lucie Bílá i v Pardubicích dokázala, jak výborná je zpěvačka, kolik energie i rozpětí její hlas má a jak moc má písničky takříkajíc pod kontrolou. Možná to někdy nebylo intonačně úplně čisté, ale v tomto ohledu se nestalo nic, co by koncert jakkoliv zásadně ovlivnilo.

Navíc se opírá o skvělou a spolehlivou kapelu, tři znamenité vokalistky i velkolepě pojaté projekce, které velmi napomáhají snaze celého týmu dát vystoupením na celém turné světový šmrnc. Kdyby Bílá po zpěvu v publiku nekomentovala svůj návrat na pódium slovy o tom, že diváci musejí ještě dlouho tleskat, protože zatím není tam, kde by měla být, mohlo by to ten světový lesk i mít.

Nejslabším bodem vystoupením zůstaly obě rockové coververze. You Shook Me All Night Long od AC/DC (česky Tygřice) kabaretní choreografie až tak neovlivnila, je to ostatně rock’n’roll, a tak možná jen zněla poněkud ploše.

Smells Like Teen Spirit od Nirvany s prázdným českým textem ale dostala za uši hned dvakrát. Předně je to generační hymna, písnička, která má emoce a je výkřikem z mizerného mikrosvěta do ještě mizernějšího světa globálního. Rozhodně jí tedy nesluší bezcílně poskakující tanečníci, kteří dostali za úkol ve sloce se na pódiu jen tak plahočit a v drásavém refrénu trdlovat jak to jen jde. Takové kabaretní ztvárnění si tahle skladba opravdu nezaslouží.

Černobílé turné přesto splnilo mnohá přání. Jak na straně diváků, tak u realizačního týmu a umělců v čele s Bílou. Po každém takto pojatém koncertu by jí mělo stoupnout sebevědomí. Už teď je jako popová zpěvačka silnější než byla předtím, než na koncertní sérii vyrazila.

Celkové hodnocení: 75%