Chválím je za pokus o zobrazení vidiny volných asociací klenoucích se nad reálností světa a života. Za návrat k proklamacím avantgard a -ismů 20. a 30. let dvacátého století. Za připomenutí, jak se revoluční programy stávaly předlohou k programům mašinérií, jež od umělců tak rádi přejímali šílení vůdci, kteří svou moc ze všeho nejdřív zpětně uplatňovali na potlačování jejich svobody projevu.

Ale totéž přece měli rádi právě surrealisté s vrozenou nenávistí k tradicím, konvencím. Než jako příslušníci zvrhlého umění skončili v nacistickém nebo socialistickém vyvržení, sami se přeli, skandalizovali, vylučovali, umlčovali, odsuzovali, rozkládali...

Queneau není jen Zazi

Z Queneaua známe u nás dnes jenom Zazi v metru, jeho poslední prostořeké literární dílko z konce 50. let. O dvacet let starší Odile má pevné kořeny právě ještě v jeho surrealistickém období a patří k autobiografickým reflexím prostředí, v němž se avantgarda minulého století po skončené epoše tvorby prokletých básníků utvářela.

Aniž inscenátoři podstatněji postihli východiska, a těmi byly deziluze z první světové války i z válek koloniálních, zvýrazněné o desetiletí později velkou světovou hospodářskou krizí, a také jejich socialistické iluze beztřídního Leninova a Stalinova Ruska, pokusili se formálně dostát Queneauovu nepříběhovému románu. Místy jim z toho vyšel plakát, místy surrealistická rozcvička, studentská akademie...

Mládí přejímá štafetu

Považuji ale Odile za návrat chvályhodný. Když už pro nic jiného, tedy proto, že v podsklepí hlediště Mahenova divadla krystalizuje nová podoba souboru činohry ND. Tentokrát na sebe výrazně upozornili Kateřina Holánová a Eva Novotná (Odile), Alžběta Kynclová (Elsa, Číšnice, Děvka z galerky) Petr Rakušan a Jaromír Nosek (Saxel), Hana Kačorová a Hana Kováříková (Adéla, Hraběnka) i další.

Národní divadlo Brno - Malá scéna - Raymond Queneau: Odile. Dramatizace Vladimír Fekar a Jakub Maceček, režie Maceček, dramaturgie Pavlína Hoggardová, scéna a kostýmy Kateřina Wewiorová, hudba David Smečka, pohybová spolupráce Hana Charvátová.