Článek
Bílá má za sebou spoustu koncertů. Na tak velkém pódiu ale zatím ne, takže v tomto ohledu byla příprava tak velké produkce logickým krokem v její kariéře, tím spíš když tak obrovskou popularitu jiná česká zpěvačka nemá. Jako každá premiéra nové koncertní série i tato však odhalila rezervy, které by se během následujících zastávek měly vytratit.
Hrát na velkém pódiu není totéž jako vystupovat v divadlech či kulturních domech. Aby energie mohla opanovat celé prostředí haly, je třeba pracovat s ní s více než stoprocentní intenzitou. V pondělí ale místo toho trochu úřadovala nervozita.
I spád by měl mít halový koncert větší. K tomu nicméně bude třeba zkrátit průvodní slovo, které v jednom případě trvalo dobrých pět minut, a zrychlit dobu převlékání v zákulisí. Během ní se sice na pódiu něco málo dělo, ale švih to večeru nedávalo.
Slavice má pestrý repertoár, ve kterém je schopna putovat od muzikálových melodií k baladám, veselým písním z dob mladistvé bezstarostnosti i rockovým výletům, na něž nikdy nedala dopustit.
Lucie Bílá při úvodní písni
V pondělí naplnila rockovou část dvěma coververzemi (jednou z nich byla českým textem opatřená Smells Like Teen Spirit od Nirvany, druhou You Shook Me All Night Long od AC/DC, česky Tygřice), a vezmeme-li v potaz i coververzi písničky Vyznanie z repertoáru Mariky Gombitové, bylo těch převzatých kouksů na jeden koncert trochu moc.
Vše ostatní ale fungovalo dobře. Pódium je na české poměry velkolepé. Jeho součástí je molo i zadní projekční stěna, muzikanti a vokalisté stojí na stranách v patrových konstrukcích a na scéně je dost místa pro tanečníky, mezi nimiž se zpěvačka pohybuje s noblesou.
Několikrát během večera dokázala, jak výborně je hlasově vybavená. Její největší síla je přitom v polohách, kdy nechává svůj hlas rockově rozeznít, kdy se do něho dostává takzvaná výrazová špína a možná i trocha zdravé naštvanosti. V tu chvíli dokáže posluchače šokovat a uzemnit, tím spíš když je intonačně velmi jistá, a navíc má tak vybroušenou techniku, že se při tom nemusí pitvořit či stresovat.
Zadní projekce byly dobře vymyšlené i zvolené, hostující Alex Dowis, malíř světlem, pak dal koncertu potřebný patos a krásu dalšího druhu umění. Tanečníci svými choreografiemi vhodně doplňovali příběhy skladeb a doprovodné kapely hrály ve všech případech jako z partesu, protože Bílá pracuje pouze s vynikajícími hráči.
Lucie Bílá v pondělí odstartovala své Černobílé turné
Pochopit lze její nadšení z toho, že se přípravy na turné podařilo dovést do zdárného konce, což neopomněla divákům upřímně sdělit, stejně jako je neváhala vyzvat, aby tleskali více, protože jsou v sále lidé, kterým to udělá radost.
Bezprostřednost Lucie Bílé je její přirozenost. I proto je českými diváky milovaná a respektovaná. Na tak velkém pódiu a při vlastním vystoupení je ale především třeba vyvolat hudební, pěveckou, světelnou i vizuální smršť, která na diváky přenese veškerou pozitivní energii. Jistě se to s každým dalším vystoupením bude dařit víc a víc.