Williamovi se podobné motto bude hodit. Je začátek 60. let na malém americkém městě a chlapec odhaluje, že ho přitahují jak holky, tak kluci. S hrdinou procházíme dekády spojené s odlišnými společenskými náladami k lesbicko-gay-bisexuální-transgenderové komunitě.

Po vyjukaných šedesátých letech nastávají smířlivá sedmdesátá, která jsou ovšem stíhána roky ve znamení strachu z AIDS. Ani Williamovi blízcí nejsou ušetřeni.

Irving se nejspíš nesnaží „jen“ ukázat, že homosexuálové to mají ve vztazích také komplikované (jak by se na první rychlé přečtení možná mohlo zdát). Fascinuje ho myšlenka proměnlivého pohlaví, jakési zanořující a vynořující se identity, pro niž jsou i velkorysá slova různých sexuálních preferencí příliš těsná. To demonstruje na celé škále postav.

V knize jsou starý muž převlékající se za ženu za tichého souhlasu manželky, mladý transsexuál, který oplodní starší dívku, nebo lesba opovrhující svými rodiči. Až se zdá, že je takových zástupců menšin na jedno americké maloměsto, ba na jednu rodinu, přece jen příliš.

Nemluvě o náhlé (těžce uvěřitelné) přeměně identity jedné z postav, která celou dobu působí, jako by v té své vrozené byla nadmíru spokojená. Problém budou mít někteří čtenáři možná i s Irvingovou teorií, že homosexuální sklony jsou do jisté míry dědičné.

Ale mluvíme o autorovi, jehož knížky bývají naplněny nepravděpodobnými událostmi nebo, chcete-li, náhodami. Není zapisovatelem, nezajímá ho všednodennost. Staví postavy do extrémních situací a zajímá ho reakce.

Další oblast, v níž zůstává věrný svému stylu, je líčení sexu a milostných vyznání jako jednoho ze spolehlivých způsobů, jak ztratit osobu, na níž nám záleží. V novince se William vyznává objektu svých citů skrz německé verše Rilkeho a Goetha, které si společně přeříkávají na školní test. Je to scéna plná brutální lásky, z konvenčně pojaté romantiky v ní není nic.

„Tohle byste od Irvinga nečekali,“ stojí na plakátech. Nenechte se zmást. Zrovna tohle se od Irvinga čekat dalo (v rozhovorech mimo jiné zmiňuje, že román psal pro svého homosexuálního syna). Je to otevřené, místy lehce poťouchlé, ale hlavně dobré.

John Irving: V jedné osobě
Odeon, překlad Jiří Hanuš, 496 stran, 379 korun.

 Celkové hodnocení 80 %