Podobizna Humprechta Jana hraběte Černína z Chudenic (1628 až 1682) zachycuje jednu z nejznámějších osobností českého baroka. Lidé ji nedávno mohli vidět na dvou výstavách pořádaných NG – na monografické expozici Karla Škréty a na přehlídce Sláva barokní Čechie. Tehdy ale byla vystavována ještě jako zápůjčka, připomněl zastupující ředitel NG Vít Vlnas.

Humprecht proslul zejména jako zakladatel bohaté rodové galerie. Její základy položil během svého pobytu v Benátkách, kde mnoho obrazů sám u malířů objednal a další nakoupil. Tři stovky děl přivezl zpátky do Prahy, kde v budování sbírky pokračoval. Roku 1668 byla rozsáhlá kolekce umístěna do Rožmberského domu na Hradčanech, Černínova tehdejšího pražského sídla.

Škrétova podobizna byla již tehdy součástí sbírky. Hrabě věnoval velkou péči také stavbě honosného rodinného sídla, v němž měla být umístěna i rozsáhlá obrazová kolekce. Instalace děl v novém Černínském paláci se ale už nedočkal.

Restituenti ho prodali 

Škrétův portrét přešel během 18. století z černínských sbírek do lobkowiczského majetku, nejspíše jako součást dědictví. V 19. století bylo dílo zapůjčeno do Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění, předchůdkyně Národní galerie. Roku 1918 byl pak obraz navrácen Lobkowiczům. V 60. letech 20. století byl přenesen na zámek Mělník a po roce 1989 restituován původním majitelům.
Ti jej na jaře nabízeli v aukci. Protože je obraz kulturní památkou, nabídla ho aukční síň k přednostnímu prodeji státu. Před aukcí ho stát nekoupil, po aukci se ale galerista dohodl s NG, která jej koupila za pět miliónů korun; v aukci měl vyvolávací cenu 6,5 miliónu.

Karel Škréta je pokládán za klíčovou osobnost počínajícího baroka v Čechách. Portréty představují ve Škrétově umělecké produkci závažnou kapitolu. Přestože malíř nebyl zaměřen výhradně na portrétní malbu, dosáhl v této oblasti výjimečných výsledků srovnatelných s umělci specialisty evropské úrovně, řekla k novému přírůstku do sbírek Marcela Vondráčková z NG.