Jaká je situace současného ruského animovaného filmu?

Domnívám se, že je to asi stejné jako u vás, přestože - na rozdíl od minulosti - vaše filmy nemáme v Rusku příliš možnost sledovat. Filmy z bývalého Československa, ať už třeba Pojarovy i Trnkovy, přitom pro nás hodně znamenaly. Samozřejmě, velká státní studia, stejně jako studio animovaného filmu Sojuzmultfilm zkrachovala. Dodnes sice stojí budovy, v nichž byly umístěny jejich ateliéry, ale jejich navrácení žádá církev. Studia byla kdysi zřízena v někdejších kostelech,  které nyní chce patriarcha zpět. Ateliér loutkové tvorby, kde Jurij Norštejn strávil celý život, už například přešel na církev. Co bude s ruskou autorskou tvorbou v budoucnosti, dnes nikdo neví. Státní podpora byla podstatně omezena, animované filmy vám uvedou občas v televizi. Ale jak je obtížné natočit film, je velmi těžké na něj sehnat peníze.

Jak jste se dostal k animaci vy osobně?

Studoval jsem na střední umělecké škole společně s Norštejnem, já jsem se poté rozhodl pro kreslenou animaci, celé studium jsem prokreslil obrázky po knížkách i sešitech. Nejdříve jsem pomáhal a asistoval u animace mnoha režisérům. Dvanáct let jsem pracoval v týmu Fjodora Chitruka, který byl mým učitelem. Postupně jsem se dostal i k vlastním filmům.

Jaký je vhodný žánr animovaného filmu? Dnes zkoušejí animátoři dělat celovečerní filmy, ale není animované tvorbě bližší krátký film?

Mám raději kratší animované filmy, protože k animované tvorbě patří umění zkratky, nadsázky a zhuštěnosti. Jenom animované filmové umění dovede pracovat, myslet rychleji a neočekávaněji, než je tomu ve skutečnosti. Zatímco u hraného filmu jste omezen realitou okolí, musíte do jisté míry kopírovat prostředí, jaké vidíte kolem sebe, v animaci si můžete vytvořit zcela jiný svět, odlišný od toho, který znáte. Shlédl jsem na festivalu jeden anglický, velmi pečlivě udělaný film, v němž se postavy pohybují, jako by šlo o reálné lidi. Trval hodinu a půl, ale na konci jsem se podivoval: Bože, k čemu utratili tolik peněz a vynaložili takovou námahu? Aby dosáhli iluze nakreslené reality? To mě vůbec nezajímá. Jde o jen složitý a velmi náročný způsob, jak vytvořit něco, co nepotřebujeme.

Co si myslíte o moderních technologiích, které zaplavily moderní animátorská studia? Dnes se běžně animuje třeba na počítači.

Velmi zjednodušily proces animace, ale má to dvě strany jedné mince. Když animujete s počítačem, mnoho věcí už za vás udělá computer. Je to tak pohodlné, že už nemusíte strávit tolik času hledáním, skládáním pohybů. Nemusíte znát ani všechna tajemství kinematografu, není už potřeba mít v hlavě celý film dopředu pečlivě promyšlen. A bojím se, že čím je animace lehčí, čím rychleji filmy vznikají, tím horší je průměrná úroveň současné animované kinematografie. Sám to vidím na festivalech, které v poslední době objíždím. Počítače odvádějí lidi i od toho, aby si četli. Jejich nebezpečí spočívá v tom, že přijímáte jejich sdělení jen pasivně, jako vodu, která do vás teče a hned zase vyteče. Nepromění vás.

Mám vůči počítačům ještě jednu osobní výhradu. Když se dívám na film udělaný počítačovou animací, dusím se. Nemám v něm prostor, abych mohl dýchat. Všechno je tak strojově dokonalé, chladné. Zatímco, když vidíte původní animaci nasnímanou na film, je na něm zachycen i prach, který se tam dostal při snímání. Všímáte si drobných nepřesností v pohybech postav, kdy autorovi ujela ruka. V tom všem je život, odráží to lidskou práci a lidské snažení.