Kohout patří k nejrozporuplnějším osobnostem české poválečné literatury. Život tohoto autora desítek ceněných her i románů je příběhem bývalého nadšeného komunistického básníka a později i reformního komunisty, který nakonec skončil jako chartista a exulant proti vlastní vůli.

Debutoval na počátku 50. let milostnými a politickými verši, které jsou plné komunistické propagandy, jako óda na sovětského diktátora Stalina. Jeho básně společně se scénářem k filmu Zítra se bude tančit všude patří podle kritiků ke „zlatému fondu“ české stalinistické literatury. K tomuto tématu se vyjadřoval mnohokrát. První stopy jeho rozčarování z režimu se objevily v divadelních hrách z poloviny 50. let (například Zářijové noci).

Na počátku 60. let upoutaly pozornost jeho adaptace literárních děl, které společně s jeho hrami (například August August, august) byly uvedeny na scénách řady zemí. V polovině 60. let pracoval jako dramaturg Divadla na Vinohradech, poté odešel na volnou nohu. Od konce 60. let byl jedním z představitelů nonkonformního proudu v české literatuře a v roce 1968 se stal čelným protagonistou „pražského jara“. V roce 1969 byl vyloučen ze strany a od počátku 70. let začal být perzekvován a patřil k hlavním iniciátorům a signatářům Charty 77. V roce 1979 mu byl znemožněn návrat z ročního povoleného pobytu ve Vídni a usadil se v Rakousku.

Kohout je držitelem řady cen, celkem napsal přes deset románů a několik desítek her a je označován za nejhranějšího českého dramatika v Česku i v zahraničí.