Reich-Ranicki se narodil v roce 1920 v Polsku a chodil do školy v Berlíně. V roce 1938 byl podobně jako tisícovky dalších polských Židů deportován do Polska a v roce 1940 zavřen do varšavského ghetta, kde velká část jeho rodiny zemřela. Tam si v roce 1942 vzal svou ženu Teofilu, která zemřela předloni. Oběma se v roce 1943 podařilo z ghetta uprchnout. V roce 1958 se přestěhovali z Polska do západního Německa.

Za svou celoživotní práci dostal Reich-Ranicki řadu vyznamenání, mimo jiné Velký kříž za zásluhy s hvězdou, Goethovu cenu města Frankfurtu či literární cenu Nadace Ludwiga Börna.

Uznávaný kritik rovněž pracoval v porotě, která udělovala literární Cenu Franze Kafky. Byl v ní i v roce 2010, kdy ocenění dostal bývalý český a československý prezident Václav Havel. Podle FAZ Reichova-Ranického kniha Můj život patří k nejčtenějším autobiografiím současnosti.